V našem dnešním článku se budeme zabývat kritickou situací na trhu práce, který nedokáže v dostatečné míře a rychlosti absorbovat absolventy středních škol. Vycházet budeme z informací z obsáhlého průzkumu „Přechod absolventů středních škol na trh práce – srovnání situace absolventů učebních a maturitních oborů“ od Národního ústavu pro vzdělávání, který najdete zde. Článek přináší nejenom důležité statistiky, ale také teorii a nástin důvodů, které stojí za alarmující situací, která trvá už několik let a nelepší se, viz náš loňský článek o nezaměstnanosti absolventů SŠ a VOŠ.
Problémy stojící za vysokou nezaměstnaností absolventů SŠ
Budeme se už asi po sté opakovat, ale důvody jsou prostě stále stejné – s rostoucí nezaměstnaností a díky špatným výkonům ekonomiky si zaměstnavatelé více rozmýšlejí, jestli a koho přijmou. Přitom právě absolventi středních škol to odnesou velmi silně, protože zaměstnavatel se v této době soustředí na to, aby mu zaměstnanec co nejdříve a nejlépe ihned přinášel zisk. Zaučovat nováčka s načtenými informacemi a nulovými pracovními návyky a zkušenostmi si dnes nemůže dovolit kdekdo.
Ačkoliv tedy nezaměstnanost za poslední roky vzrostla o pár procent, u absolventů středních škol je to mnohonásobně větší rozdíl.
Přitěžující okolnosti
V předchozích odstavcích jsme předznamenali, že nezaměstnanost opravdu roste, ale v tomto si řekneme, že situace má ještě nějaké přitěžující okolnosti. Tím hlavním je, že zatímco nezaměstnanost rychle stoupá, tak počet absolventů klesá. To znamená, že pracovní trh zvládá zaměstnat ještě mnohem menší počet absolventů, než před rokem 2008.
Druhou přitěžující okolností je stále častější pokračování ve studio na VŠ, nebo VOŠ, což znamená pouze oddálení problému a další snížení počtu absolventů, kteří mají/hledají práci. Celková rostoucí nezaměstnanost se tedy nedá omezit pouze na rostoucí procenta, ale je nutné si uvědomit, že výrazně klesá počet absolventů, takže situace na pracovním trhu je ještě výrazně horší, viz náš příklad z minulého článku:
„Pro názornost: 10 % nezaměstnanost ze 100 000 absolventů znamená, že si práci našlo 90 000 studentů. Když se ale počet absolventů sníží na 80 000 a nezaměstnanost vzroste na 20 %. Najednou si práci našlo pouze 64 000 studentů. Současný růst nezaměstnanosti absolventů i přes pokles jejich celkového počtu je tedy opravdu závažným problémem.“ Zdroj: http://flek.cz/clanky/hledam-praci/nezamestnanost-absolventu-opet-prudce-stoupla-a-duben-2013
Míra nezaměstnanosti
NÚV měří míru čerstvých absolventů. Na extrémním růstu této nezaměstnanosti v průběhu let po roce 2008 je zcela evidentně vidět, jak zpomaleně pracovní trh zvládá absolventy absorbovat. Absolventi z roku 2009 mnohdy neměli ještě práci, když se objevila nová vlna absolventů z roku 2010, takže absolventi z roku 2010 hledali uplatnění o to hůře. Vše graduje vlastně dodnes, když v posledním sledovaném období, v roce 2013, nezaměstnanost opět raketově stoupla.
Zajímavost: Z průzkumu vyplývá, že většina absolventů, kteří už získali nějakou práci, se k ní dostala přes své rodiče a příbuzenstvo (30, 4 %), ale významnou roli hraje i hledání na internetu, které přineslo práci 13, 9 % absolventů, kteří práci získali. Internet se však výrazně podepsal i na tom, že více než 16 % absolventů získalo práci přes své kamarády, a to mnohdy díky nástupu sociálních sítí.
NÚV sledovala několik kategorií absolventů:
E+H – střední odborné vzdělání s výučním listem
L/0 – střední odborné vzdělání s odborným výcvikem a maturitou
L5 – střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou (nástavba)
M – střed odborné vzdělání s maturitou
Z následující tabulky je jednak vidět obrovský nárůst nezaměstnanosti čerstvých absolventů a jednak také nerovnoměrnost, kdy na situaci nejméně doplácí absolventi v kategoriích M a L/0.
Tabulka míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů v průběhu let od začátku krize 2008:
Kategorie
2008
2009
2010
2011
2012
2013
E+H
6,9 %
13,4 %
19,4 %
18,7 %
16,7 %
27,4 %
L/0
7,5 %
10,5 %
17, %
16 %
12,4 %
19,3 %
L5
8 %
13,1 %
21,7 %
20,6 %
17,6 %
29,6 %
M
5,7 %
7,8 %
10,6 %
11,4 %
9 %
14,8 %
Doba hledání prvního zaměstnání
Jak dlouho absolventi středních škol hledali své první zaměstnání? Více než polovina to stihla do 3 měsíců po ukončení studia. Podrobněji už v tabulce
Méně než 3 měsíce
3-6 měsíců
6-12 měsíců
Více než rok
H
57 %
22 %
10 %
11 %
L/0
56 %
19 %
15 %
11 %
L5
54 %
20 %
13 %
13 %
M
51 %
21 %
14 %
15 %
Absolventi SŠ, kteří pokračují na VŠ/VOŠ, si většinou přivydělávají
Ti absolventi, kteří se rozhodli po SŠ dále studovat, se ve velké míře seznamují s prací do 3 let od tohoto absolvování. Jde celkem o 57,6 % dále studujících v denním studiu, přičemž celé tři čtvrtiny z těchto ekonomicky aktivních studujících absolventů mají zkušenosti pouze s přivýdělkem (brigády na DPP a podobně).
Demotivace způsobená dlouhodobou nezaměstnaností a nejisté segmenty práce
S dlouhodobou nezaměstnaností po skončení středoškolského studia se pojí celá řada problémů. Finanční hledisko je zpravidla po omezenou dobu tolerovatelné, neboť tito absolventi nejčastěji ještě bydlí ve společné domácnosti se svými ekonomicky aktivními rodiči. Při dlouhodobé nezaměstnanosti však dochází k výrazné demotivaci a rezignaci, případně k přechodu do nejistých segmentů pracovního trhu, kam patří brigády, krátkodobé přivýdělky, zkrácené úvazky, nebo smlouvy na dobu určitou bez vidiny zlepšení situace. Tyto segmenty jsou zpravidla rizikové, s nižším platem a vyšší šancí na ukončení pracovního poměru.
To,že není dobře nastaveno středoškolské vzdělávání s požadavky trhu práce je evidentní již více jak deset let.A v probíhající ek.krizi tento problém vyhřezl.Je celá škála neřešených a valících se problémů.Odchody do důchodu a přesluhování st. zaměstnanců,feminizace některých oborů jako školství a zdravotnictví,nadbytek produkce právníků,lékařů,herců,novinářů,nedostatek pracovníků ve většině řemeslných oborů.Neskutečně velký počet stř. škol,který vznikl po r.1989 a obrovským a těžko řešitelným problémem je nejvyšší zaměstnanost žen v ČR v porovnání se stejně velikými zeměmi ve světě a EU.
Komentáře
To,že není dobře nastaveno středoškolské vzdělávání s požadavky trhu práce je evidentní již více jak deset let.A v probíhající ek.krizi tento problém vyhřezl.Je celá škála neřešených a valících se problémů.Odchody do důchodu a přesluhování st. zaměstnanců,feminizace některých oborů jako školství a zdravotnictví,nadbytek produkce právníků,lékařů,herců,novinářů,nedostatek pracovníků ve většině řemeslných oborů.Neskutečně velký počet stř. škol,který vznikl po r.1989 a obrovským a těžko řešitelným problémem je nejvyšší zaměstnanost žen v ČR v porovnání se stejně velikými zeměmi ve světě a EU.
Přidat komentář