Jak se žije a pracuje v anglickém Brightonu? (2. díl)

Chcete znát opravdové životní zkušenosti Čecha v pracujícího v Anglii? Přečtěte si náš dvoudílný seriál a dozvíte se nejen užitečné rady a tipy, jak začít v Anglii pracovat, ale i celou řadu osobních zkušeností a zážitků, které jsou na cestách mnohdy k nezaplacení.

Nestihli jste první díl? Čtěte ZDE – najdete zde základní informace, dopodrobna rozebranou problematiku ubytování a orientaci v základních výdajích za jídlo.

Doprava a její ceny

Samostatnou kapitolou jsou výdaje za dopravu. Můžete samozřejmě zůstat jen ve městě, chodit pouze pěšky, nebo jezdit na kole. Chcete-li však poznat trochu z Británie budete nuceni utratit nemalé peníze za dopravu. Doprava je v Británii totiž až nesmyslně drahá. Dokonce i samotní Angličané si často stěžují na ceny jízdného a praktiky dopravních společností. Pokusím se vám zde tedy ušetřit alespoň pár liber několika dobrými tipy.

Všeobecně nejlevnější doprava je prostřednictvím autobusů. Jízdenka z Brightonu do Londýna se dá pořídit cca za devět liber. Stejná jízdenka vlakem by mě stála dvacet liber, což považte je za padesát minut cestování poměrně dost.

Ceny však musíme brát vždy s rezervou.V Anglii totiž existuje zvláštní systém slev a rezervací. Jízdenky tedy často nemají jednotnou cenu jako u nás, ale liší se podle času jízdy a času zakoupení jízdenky. Cestujeme- li v dopravní špičce zhruba od sedmi do deseti ráno a poté znovu řekněme od čtyř do osmi, když se lidé vracejí z práce, zaplatíme znatelně víc. Je proto finančně výhodnější kupovat lístky mimo dopravní špičku. Jak jsem se zmínil, důležitý je i čas, kdy byl lístek zakoupen. Včasný booking lístku totiž zaručuje nižší cenu. Booking se provádí přes internet, což je věc v Británii zcela automatická. Již zakoupením přes internet totiž zákazník získá slevu. Je tedy dobré zaregistrovat se na stránkách dopravních společností a provádět booking online. Nejlevnější autobusová společnost je asi National Express. Vlakové spoje ve východním Sussexu zajišťují Southern Railways.

Přečtěte si také:

Vrácení přeplatků na daních v Anglii a USA

Práce v zahraničí pro páry

Šance a úskalí sezónní práce

Hledání práce v Anglii

A teď již k tomu hlavnímu – hledání práce. Známosti jsou asi nejlepší avšak ne jediná možnost, jak získat práci. Podle mého kamaráda Marka, který je již šestnáct let manažerem jednoho z brightonských hostelů, bylo dříve nalezení práce snadnou záležitostí. Obvyklá praxe dneška je však poněkud odlišná.

Většina lidí se snaží obcházet potenciální místa s vytištěným životopisem. V tomto případě je nejlepší vyžádat si přímo manažera podniku a předat mu životopis osobně. Manažer totiž nejlépe ví, zda-li je někdo potřeba najmout či nikoliv. Pokud vás omrzí mnohdy bezvýsledné rozdávání životopisů, můžete jen tak bloumat ulicemi a pozorovat výlohy obchodů, barů, nebo restaurací nehledá-li někdo zaměstnance. Najímá-li někdo někoho, většinou vyvěsí inzerát do výlohy.

Pokud jste už prošli celé město křížem krážem bez valného výsledku, můžete vyzkoušet pracovní servery, ať už české (nabídky práce v Anglii na Fleku) nebo přímo anglické např. na již zmíněné adrese www.gumtree.co.uk. Gumtree je však nutno kontrolovat několikrát denně, jelikož hlavně v létě je již několik hodin po vydání inzerátu na internet desítky až stovky zhlédnutí od ostatních uživatelů tohoto serveru. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že poslední dvě zmíněné metody hledání fungují. Roznášení životopisů se mi příliš neosvědčilo vzhledem k množství lidí, kteří tak činí.

Další možností je práce přes agenturu. Tento způsob jsem osobně nikdy nevyzkoušel, ale ze zkušeností několika přátel vím, že se často jedná o nárazovou práci. Některé hotely však najímají personál výhradně přes agentury. Osobně jsem za dva roky našel práci jak přes gumtree, tak procházením výloh ve městě a několik zaměstnání přes známé a kamarády.

Najít první práci nebývá snadné. Potkal jsem jedince, kteří hledali neodbornou práci i dva měsíce. Někdo měl štěstí a našel práci po několika dnech. Mně osobně zabralo hledání první práce tři týdny s tím, že to byl jen part time job (částečný úvazek). Takováto praxe je vcelku obvyklá. Je mnoho podniků, kde hledají výpomoc pouze na víkend, kdy je největší provoz. Sám jsem měl jeden čas dokonce tři zaměstnání najednou o celkových 40-45 hodinách týdně.

 Pokud si chcete vydělat alespoň na živobytí, musíte pracovat alespoň dvacet hodin týdně. Minimální mzda je něco málo přes šest liber na hodinu. A všechna zaměstnání v oblasti služeb jsou většinou placena právě minimální mzdou. Pokud někde zaměstnanec dostává více než sedm liber, je to výjimka.

Pracujete-li legálně, musíte počítat ještě se zdaněním, které je tím vyšší čím více vyděláte. Výhoda britského zdaňovacího systému spočívá v tom, že nedosáhne-li pracovník v daném daňovém roce určitou částku, má nárok na vrácení daní. Výše této částky je individuální, ale u mě se vždy pohybovala okolo sedmi tisíc liber. Nemáte-li full time job, nebo začnete pracovat v půlce daňového roku, nemáte prakticky šanci na danou částku dosáhnout. V tomto případě vám mohou po konci daňového roku vrátit i několik set liber.

Jak je to s angličtinou v práci?

Samozřejmě hlavní kritérium je charakter vykonávané práce. Jistě, že nemůžete pracovat v telefonní ústředně, když zkrátka nerozumíte anglicky. Naopak není takový problém umývat nádobí v restauraci jen se základní angličtinou. Podle mého názoru je ale vždy potřeba alespoň minimální úroveň angličtiny, jelikož i taková zaměstnání jako pokojská či umývač nádobí vyžadují plnění daných příkazů. Nedokážu si například představit směnu v restauraci, aby po vás každých pět minut někdo něco nechtěl.

S kvalitou zaměstnání se obvykle úměrně zvyšuje i požadovaná kvalita angličtiny. Čím více se dostáváte do kontaktu se zákazníkem, tím lepší angličtinu musíte mít. Dostanete-li se tak na určitou úroveň, můžete pomýšlet na práci v baru, či jako recepční v hotelu. Obě tato zaměstnání jsou na komunikaci poměrně náročná, a proto je potřeba opravdu dobrá znalost angličtiny.

Máte-li skvělou znalost angličtiny a možná nějaké profesní zkušenosti, můžete pomýšlet na kancelářskou práci, či práci ve vašem oboru. Řekl bych, že Británie je v tomto vcelku otevřená a dá možnost každému, kdo na to má. Máte-li vzdělání v oblasti IT, nebo strojního průmyslu, máte šanci uchytit se na anglickém pracovním trhu celkem snadno. V takovémto případě již rozhodně nebudete brát minimální mzdu.

Kolik že si vlastně vyděláte?

Není těžké spočítat vcelku přesně, na kolik že si to v té Anglii můžete přijít. Pracujete-li full time okolo čtyřiceti hodin týdně a máte středně drahé ubytování, počítal bych s čistým výdělkem mezi dvanácti až patnácti tisíci. S minimální mzdou totiž vyděláte okolo tisíce liber měsíčně a ubytování a strava vás budou stát okolo poloviny této částky. Toto jsou ale pouze nutné výdaje, tedy výdaje, bez kterých se prostě neobejdete. Jestliže půjdeme několikrát v týdnu s kamarády na pivo, nebo si dopřejeme lístky na koncert, musíme položku výdajů podstatně změnit. Cena piva okolo tří a půl libry tak dokáže vcelku významně upravit váš rozpočet.

Jestliže vám jde primárně o výdělek, Anglie asi nebude váš „cup of tea“. Na druhou stranu, kde jinde se naučit anglicky, než v Anglii? Mé osobní zkušenosti se týkají výhradně Brightonu, ale vím, že krom Londýna je prakticky všude v Británii levnější ubytování. Slyšel jsem od jedné kamarádky, že sdílela pokoj v centru skotského Edinburghu za skvělých dvě stě liber měsíčně. Za takovou částku v Brightonu nemáte prakticky šanci najít nic podobného.

Možná se tedy ptáte, proč tedy jezdit do Brightonu? Kdysi mi někdo vypravoval o jisté statistice, jež se týká počtu doktorandů, kteří získali doktorát, usadili se ve svém univerzitním městě, ačkoliv nezískali žádné odborné zaměstnání. Brighton v této statistice vychází na prvním místě v celé Británii. A troufám si tvrdit, že všichni tito lidé zůstali v Brightonu ze stejného důvodu jako já. Je to ten nepopsatelný charakter města, které je oproti ostatním britským městům velice kosmopolitní. A tak i pro mnoho Angličanů je zkrátka Brighton Nejlepší místo v Británii :-).