Přidat nabídku práce
  • Domů
  • Úřady práce
  • Vysoké školy
  • Registrace
  • Přihlásit
  •  

Flek.cz ...nabídka práce

 

Přijímací zkoušky na vysoké školy a jejich vyhodnocení

Přijímací zkoušky na vysoké školy (VŠ) a jejich vyhodnocení

Vysoké školy používají nejrůznější systémy, aby vybrali opravdu ty nejlepší, kteří u nich mohou studovat. Seznamte se proto s nejčastějšími typy přijímacích zkoušek a jejich hodnocením a buďte na ně připraveni. Jaké přijímací zkoušky používá škola, na kterou se hlásíte můžete snadno zjistit na jejich stránkách nebo stránkách fakult a oborů. Pomoci v hledání vám může i náš kompletní seznam VŠ.

Bez přijímaček

Některé školy si s přijímacími zkouškami hlavu nelámou a dá se na ně dostat například na základě prospěchu na střední škole, absolvováním nejrůznějších olympiád apod. Podrobně se tomu, jak se na vejšku dostat bez přijímacích zkoušek, a které školy toto umožňují, budeme věnovat v příštím článku, takže nezoufejte, pokud se o tomto tématu chcete dozvědět více.

Přečtěte si také:

Velký průvodce VŠ - od maturity po absolventa

Brigáda při studiu

Na výběr vysoké školy pragmaticky

Národní srovnávací zkoušky (OSP)

Stále více vídaným druhem přijímacích zkoušek je využití Národních srovnávacích zkoušek, které pořádá firmy Scio, s.r.o. Velkému rozšíření se těší zejména takzvané obecné studijní předpoklady (OSP), které mají za úkol otestovat uchazeče ve třech oblastech – verbální, analytická a kvantitativní myšlení. Na školy je pak uchazeč přijímán na základě získaného percentilu, jehož požadovanou výši škola předem vypíše.

Dříve byla zkouška jednotná, obsahovala 85 úloh, které bylo třeba splnit za 90 minut (pro jednotlivé oddíly 25, 30 a 35 minut). Nově je možné volit mezi dvěma různými variantami testu OSP, které se liší rozsahem. Zvolit si přitom musíte tu, kterou vyžaduje vámi vybraná vysoká škola.

Kromě OSP poskytují Národní srovnávací zkoušky i celou řadu dalších oborových testů, a to z matematiky, základů společenských věd, biologie, ale i anglického či německého jazyka. Zda je vysoká škola požaduje nebo k nim alespoň přihlíží, je třeba si zjistit nejen pro školu, ale zejména pro konkrétní obor.

Národní srovnávací zkoušky zohledňují některé fakulty Masarykovy univerzity, Mendelovi univerzity, Univerzity Karlovy, VŠE v Praze a VUT v Brně. Dále pak Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity, vybrané fakulty Technické univerzity v Liberci, Slezské univerzity v Opavě, Vysoké školy báňské v Ostravě, VŠCHT, ČVUT a další.

Vlastní testy studijních předpokladů

Některé školy si kromě uznávání Národních srovnávacích zkoušek vypisují i vlastní testy studijních předpokladů. Ty mají podobný účel jako již zmiňované OSP, tedy otestovat uchazeče v různých oblastech myšlení, např. verbální, logické, numerické, symbolické apod. Na rozdíl od OSP je často u vlastních zkoušek studijních předpokladů kladen důraz také na všeobecný přehled. Ten je pro mnoho studentů zrádný, protože se na něj nedá příliš připravovat, přitom však také netestuje dané vlastnosti, ale spíše získané znalosti.

Vlastní testy studijních předpokladů včetně části se všeobecným přehledem využívá například Masarykova univerzita v Brně nebo Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

Oborové testy

Oborové zkoušky přestavují nejčastěji testy z jednotlivých předmětů ze střední školy. Jsou tak testovány základní i pokročilejší znalosti z oboru, jako je biologie, zeměpis, základy společenských věd, literatury aj. Řada škol si oborové testy sestavuje sama jako doplněk k OSP nebo vlastnímu testu studijních předpokladů. Většinou k úspěšnému splnění stačí maturitní znalosti z daného předmětu, u některých jsou pak zařazeny i těžší otázky, které mají určit zájem o obor prostřednictvím znalostí získaných i mimo školní lavice.

Znalosti z oboru jsou ověřovány téměř na všech vysokých školách. Podrobnosti o tom, z čeho a v jaké formě vás čekají, je třeba si zjistit na stránkách jednotlivých škol.

Talentové zkoušky

U talentových zkoušek si mnoho z nás představí zejména předkládání maleb a fotografií nebo předvádění hereckého talentu. Nejde ale jen o herectví, zpěv či výtvarné umění. Talentové zkoušky jsou k vidění i na neuměleckých oborech. Často se s nimi setkáte například na tělovýchovných oborech nebo při zkouškách pro fyzioterapii a zdravotnického záchranáře.

Umělecké obory často vyžadují úplnou nebo alespoň částečnou přípravu již doma. Své práce pak už jen odevzdáváte. U herectví a hudebních věd jste postaveni před odbornou porotu, která zváží váš talent a porovná ho s ostatními uchazeči. U zkoušek fyzické kondice a zručnosti pak spolu s ostatními plníte zadané úkoly, za které získáváte příslušné bodové ohodnocení. Pokud nějaký úkol nesplníte, jste z přijímacích zkoušek vyřazeni.

Svoje nadání v podobě talentových zkoušek budete muset ukázat v Janáčkově akademii múzických umění v Brně, Akademii výtvarných umění v Praze, ale například i na některých fakultách VUT v Brně, Technické univerzity v Liberci a dalších.

Ústní pohovor příp. psychologický test

Právě talentové zkoušky jsou často ještě doplněny ústním pohovorem. Někdy jsou dokonce tyto dvě zkoušky spojeny do jediné, jindy naopak ústní pohovor absolvujete bez prokazování talentu. Většinou se jedná o klasický ústní pohovor, kdy jste tázáni na své zájmy, budoucnost, vaše vlastnosti apod. Testována ale takto může být i znalost cizího jazyka. Hodnocení ústního pohovoru (mimo talentových a jazykových zkoušek) bývá pouze doplňkové a jsou mu přítomni odborníci i psychologové.

Klasický psychologický test s hlubší diagnózou je pak prováděn zejména na státních školách při přijímání studentů na policejní nebo vojenskou akademii, nebo u škol, kde je při vykonávání budoucího povolání potřeba psychická odolnost či specifické osobností rysy.

Klasickým příkladem škol s psychotesty jsou samozřejmě Policejní akademie ČR v Praze a Univerzita obrany v Brně. Na pohovor můžete narazit například na filozofické fakultě Univerzity Pardubice nebo Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Vyhodnocení přijímacích zkoušek

Nejen testy, ale také jejich vyhodnocení je různé školu od školy. Obecně je ale využíváno nejčastěji dvou typů hodnocení.

Body

Klasické bodové ohodnocení zná asi každý. V závislosti na tom, kolik otázek splníte dobře, dostanete odpovídající bodové ohodnocení. Na základě bodového ohodnocení jsou pak úspěšní absolventi přijímacích zkoušek na školu přijímáni.

V praxi školy buď předem zveřejní bodovou hranici, kterou musíte překonat, a přijímají všechny nad touto hranicí, ať tuto hranici splní jakýkoliv počet uchazečů. Další variantou je příjem omezeného počtu uchazečů, kde jsou vybráni ti s nejvyšším bodovým ohodnocením.

Percentil

Pro mnoho lidí spravedlivější systém představuje vyjádření bodů pomocí tzv. percenitlu. Ten udává, kolik procent uchazečů dopadlo v testu u přijímacích zkoušek stejně nebo hůře než vy. Obdržíte-li tedy percentil 80, říká vám to, že jste lepší (nebo stejně dobří) než 80 % všech ostatních uchazečů. Nejvyšší hodnotou, kterou můžete u percentilu získat je tedy 100.

Za spravedlivější a srovnatelnější je pak tento systém považován proto, že se díky němu smývají rozdíly mezi různě obtížnými variantami testu. Nezáleží totiž jen na tom, jak test vyplníte vy, ale i na tom, jak vyplní stejnou variantu testu ostatní. Může se tak stát, že se svými 50 správnými odpověďmi z varianty testu A budete v percentilovém hodnocení výše, než jiný uchazeč, který odpověděl správně na 55 otázek ve variantě B.

Publikováno: 31.1.2013   |   Zobrazeno: 3324x

Komentáře

Napsat vzkaz

Jméno:
E-mail:
Vzkaz:
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)