Nový občanský zákoník očima zaměstnanců a zaměstnavatelů

Není to poprvé, co se věnujeme novému občanskému zákoníku, a pravděpodobně ani naposledy. Dnes se zaměříme pouze na novinky, které se zásadním způsobem mohou v konkrétních situacích dotýkat zaměstnanců a zaměstnavatelů. Většina jde ku prospěchu zaměstnanců, ale najdou se i body, ve kterých nově zastání najdou i zaměstnavatelé.

Původní obecnější článek o novém občanském zákoníku najdete zde.

Přečtěte si také:

Skončení pracovního poměru - výpověď, dohoda i ukončení

Nárok na odstupné a jeho výše

Zkušební doba: Pravidla, nástrahy a možnosti

Nové výhody pro zaměstnance

Zaměstnanci se nově mohou domáhat svých práv i v případech, kdy to v minulosti nešlo, jako je třeba (i ústní) přislíbení zaměstnání a nedodržení slibu, nebo nejasné, či nesrozumitelné pasáže pracovní smlouvy, které půjde napadnout i po jejím podepsání.

Příslib zaměstnání

Zaměstnanec, kterému bude přislíbena pracovní pozice, se může v případě nedodržení tohoto slibu zaměstnavatelem obrátit na soud. Tento slib může být písemný i ústní a může v něm být specifikováno i mnoho dalšího – například místo výkonu práce, nebo datum nástupu.

Dovedeme si však představit, že v praxi to bude poměrně složitě prokazatelné, nebo že se zaměstnanci do nejistých soudních pří pouštět nebudou. V určitých případech to však může hrát zásadní roli, pokud například bude takový příslib dán písemně a zaměstnanec kvůli nové práci musí dát výpověď ve stávající (což může trvat až tři měsíce kvůli výpovědní lhůtě).

Nesrozumitelné pracovní smlouvy

Vyskytují se ve smlouvě nejasná, protiřečící si, nebo jinak matoucí ustanovení? Pak je můžete napadnout i po podpisu smlouvy.

Napadnutí neplatné výpovědi

Napadnout neplatnou výpověď šlo samozřejmě i v minulosti, ovšem pouze do dvou měsíců od „skončení“ takového pracovního poměru. Nově je promlčecí lhůta tříletá.

Předsmluvní informační povinnost

Toto pravidlo platí oboustranně, ale zaměstnanec se může domáhat náhrady škody, která by mu vznikla v případě, že mu zaměstnavatel „nakecá“ třeba o firemních benefitech (služební mobil, služební auto,…) a po uzavření smlouvy se nic takového nekoná. Podobně lze tuto povinnost vysledovat i v přislíbení zaměstnání od zaměstnavatele, kdy jde vlastně o stejný prohřešek zaměstnavatele, jakým by bylo nesjednání přislíbeného zaměstnání.

Nové výhody pro zaměstnavatele

Nový občanský zákoník se snaží být více fér. Jak to bude v praxi, nelze teď říct (pořád proti sobě stojí jednotlivec, často ve finanční tísni, proti společnosti, která si nějaký ten soudní spor trvající X let může dovolit snáze), ale i zaměstnavatelé se mohou těšit větší ochraně.

Předsmluvní informační povinnost

Toto pravidlo jsme zmiňovali už u výhod pro zaměstnance, ale stejně tak funguje i opačně, tedy v zájmu zaměstnavatele. Není těžké si představit mnoho situací, ve kterých by mohla zaměstnavateli vzniknout škoda z důvodu, že mu zaměstnanec před přijetím do zaměstnání lhal (zpravidla o tom, jaké má dovednosti a zkušenosti): špatně odvedená práce, ztracené zakázky kvůli jazykové nekompetentnosti,… Stejně tak lze tento bod využít i k postihu (ještě nepřijatého) zaměstnance, který přislíbil nastoupit do zaměstnání, ale na poslední chvíli si to rozmyslel a smlouvu nepodepsal (ale pouze pokud zaměstnavateli reálně vznikla škoda).

Zkrácení náhrady mzdy při pracovní neschopnosti

V minulých letech platilo, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci náhradu mzdy až do 21. dne pracovní neschopnosti. Dnes je to však už (postaru) pouze do 14. dne – od 15. dne vyplácí nemocenskou stát.

Odpovědnost manažerů

Manažeři se nově musejí srovnat se situací, kdy mají za svá rozhodnutí mnohem větší odpovědnost, než dříve. Pokud by společnost jejich vinou skončila v insolvenci, může být na nich vymáháno vrácení vydělaných peněz.

Pokud by však došlo ke škodě vinou špatného rozhodnutí, které podle všech dostupných informací bylo v oné době rozhodnutím správným, odpovědnost samozřejmě ztrácejí.