Práce na Dohodu o provedení práce se některým prodraží

Práce na dohodu o provedení práce (DPP) má řadu výhod, ale vůbec nejpopulárnější je díky tomu, že se z ní prakticky nemusí odvádět žádné peníze státu. Proto ji milují zaměstnanci i zaměstnavatelé, hlavně u brigád a příležitostných přivýdělků. Jenže alespoň to proklaté minimální zdravotní pojištění vždy musí někdo za každého člověka platit…

 

Přečtěte si také:

Minimální mzda 2016

Jak motivovat zaměstnance

Nejoblíbenější zaměstnanecké benefity

 

Dohoda o provedení práce je velmi specifická. Až do 10 000 Kč měsíčně se z ní odvádí pouze 15% daň (pokud jinde neuplatňujete slevu na poplatníka, tak ji můžete uplatnit a neodvádět nic) z příjmu, takže je výhodná pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Zdravotní pojištění vždy

Člověk při tom ale nesmí zapomínat, že alespoň minimální zdravotní pojištění musí pojišťovna každý měsíc obdržet. Zejména při přechodu ze studia na brigády, stáže a praxe může nastat problém. S koncem studia totiž přestává pojištění platit stát, a pokud se nezaregistrujete na Úřadu práce, musí ho za vás uhradit zaměstnavatel, nebo si ho musíte platit sami.

A protože zaměstnavatel na DPP do 10 000 Kč za vás neodvede nic, nastává problém. Problém, který musíte vyřešit sami tím, že zdravotní pojištění zaplatíte sami. Toto se ale týká pouze osob, které nemají jiný příjem, ze kterého by bylo ZP odváděno, nebo třeba nejsou evidovaní na ÚP, kdy pojistné platí stát (ale přivýdělek je v takovém případě omezen na polovinu minimální mzdy).

Návaznost na minimální mzdu

Minimální platba zdravotního pojištění se vypočítává z minimální mzdy. Konkrétně jde o 13,5 % z této v posledních letech hodně pohyblivé částky. Od 1.1.2016 se minimální mzda zvedla z 9 200 Kč na 9 900 Kč. To znamená, že se minimální zdravotní pojištění automaticky zvedlo z 1 242 Kč na 1 337 Kč měsíčně. To je skoro 100 Kč navíc, které musí samoplátce zdravotního pojištění každý měsíc poslat na zdravotní pojištění.