Po smrti šup honem do očistce, kterým trochu překvapivě musejí projít hlavně vaši pozůstalí. A nemyslíme tím pouze samotný fakt, že musejí na tomto světě existovat bez vás – pokud totiž v době své smrti stále podnikáte, budou za vás pozůstalí muset vyřídit daňové povinnosti.
Smrt podnikatele s sebou nese nadstandardní povinnosti pro pozůstalé – jelikož si nebožtík musel řešit své daně sám (nebo s pomocí účetních), tato povinnost po úmrtí připadá na pozůstalé. Veškeré záležitosti se prostě musí v zákonných termínech vypořádat.
Lhůty
V první řadě jde o uzavření celého účetnictví ke dni úmrtí podnikatele – jde například o přiznání k DPH a silniční dani, nebo vyúčtování daní zaměstnanců, přehled pro pojišťovnu nebo OSSZ. Termín je přitom poměrně přísný – na vše mají pozůstalí pouze 3 měsíce, což je lhůta, kterou mimo jiné nelze prodloužit.
Trochu jiné to je, když podnikání de facto nekončí, ale některý z dědiců v něm pokračuje. V takovém případě totiž povinnosti přecházejí na dědice – zde je ovšem problém hlavně v tom, že termín pro ohlášení pokračování živnostenskému úřadu je opravdu šibeniční, protože dědic má na oznámení pouze 3 dny od smrti podnikatele, jinak živnost zaniká dnem úmrtí. Přitom pro dědice nemusí jít o banální rozhodnutí, navíc v době, kdy na podobné „hlouposti“ myslí málokdo.
Podíl ve společnosti
Starosti mohou ale nastat i s podílem nebožtíka ve firmě – podíl může být vypořádán na základě společenské smlouvy, podle které společnost funguje. Pokud v ní tato eventualita ošetřena není, z podílu se stane součást běžného dědického řízení.
Komentáře
Přidat komentář