Jakkoliv může znít pojem částečná nezaměstnanost děsivě, v zásadě jde o způsob, kterým se problémy řeší, byť s ním jsou některé nepříjemnosti spojeny. Jde vlastně o omezení výroby, nebo poskytování služeb z důvodu poklesu poptávky, načež nejsou zaměstnanci propouštěni, ale pouze se jim sníží na dobu nezbytně nutnou plat.
Podle § 209 zákoníku práce je částečná zaměstnanost překážkou na straně zaměstnavatele – zaměstnavatele nedokáže přidělit zaměstnanci práci na celou pracovní dobu, protože nemá pro své služby, nebo výrobky odbyt. To potkalo nejen v letech minulých celou řadu podniků. Zaměstnavatel má možnost se dohodnout s odborovou organizací na snížení náhrady mzdy, stále však může jít minimálně o 60 % mzdy, což je v zásadě lepší než podpora v nezaměstnanosti. Navíc má zaměstnanec šanci po této krizi opět normálně za plnou mzdu pracovat. Pro zaměstnavatele to znamená nejen ušetření za odstupné a za plat ve výpovědní lhůtě, ale také uchování svých zaměstnanců, kteří by se jinak rozutekli po Úřadech práce a jiných zaměstnavatelích.
Pokud u zaměstnavatele odbory nepůsobí, musí se s žádostí o částečnou nezaměstnanost obrátit na Úřad práce, který o oprávněnosti tohoto opatření může rozhodnout. Maximální délka je v takovém případě jeden rok, pokud Úřad práce neurčí dobu ještě kratší. Opět platí, že náhrada mzdy nesmí klesnout pod 60 % průměrného výdělku.
Výhody částečné nezaměstnanosti:
Udržení zaměstnání i v době, kdy by jinak zaměstnavatel musel propouštět
Lepší finanční podmínky, než u podpory v nezaměstnanosti
Zaměstnavatel může částečné nezaměstnanosti využít až po dohodě s odbory, nebo Úřadem práce
Zaměstnavatel nepřijde o zaměstnance, které bude potřebovat v období růstu
Komentáře
Přidat komentář