V našem článku se pokusíme interpretovat často velmi rozdílné a značně zavádějící informace o platech a nezaměstnanosti absolventů, které jsou důležité nejen pro volbu oboru a vysoké školy, ale také pro realistická očekávání již „hotových“ absolventů.
Informace o nástupních platech pro absolventy vysokých škol se liší. Měly by se však pohybovat nad hranicí 20 000 Kč. Jak už ale jistě víte, průměr je nejjednodušší a nejméně přesný ze všech ukazatelů, přinejmenším co se týče platů. Poměrně s jistotou lze prohlásit, že takového nástupního platu se většina absolventů nedočká. Na místě je tedy opatrnost a skromnost. Absolventi by měli dát přednost získání práce před lpěním na imaginárních mzdách, které jim byly slibovány v „náborových“ letáčcích pro jejich obor, nebo různých článcích na internetu i v tisku.
Na výši nástupního platu se nejvíce podepisují tři okolnosti:
a) Pracovní pozice a konkurence na pracovním trhu (zde vedou absolventi IT, ekonomických a právnických škol)
b) Lokalita (Praha je o parník před zbytkem republiky)
c) Praxe, která kromě výše platu ovlivňuje i samotnou šanci pozici získat
Velmi zajímavý průzkum má na svědomí Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy Univerzity v Brně. Z tohoto průzkumu, který najdete na stránce http://www.muni.cz/general/evaluation/graduates?lang=cs, jsme vytvořili následující tabulku.
Údaje jsou převzaty z nejnovější studie za rok 2011.
Porovnání se středoškoláky
Velmi zajímavé je porovnání nástupních platů středoškoláků a vysokoškoláků, ten většina průzkumů uvádí zhruba stejný. Jde o 30 až 40 % a průměrný nástupní plat absolventů VŠ se podle nich pohybuje kolem 16 000 Kč hrubého měsíčně. Vystudovaný vysokoškolák si tak v tomto porovnání přijde průměrně na zhruba 22 000 Kč hrubého měsíčně. To je zásadní rozdíl. Pojďme se však na něj podívat ještě jedním způsobem.
Jak dlouho trvá, než absolvent vysoké školy vymaže rozdíl ve množství vydělaných peněz, když má středoškolsky vzdělaný člověk náskok cca 5 let? Vyjde nám, že při konstantním rozdílu v platu 6 000 Kč se vysokoškolák dostane na úroveň středoškoláka po cca 13 letech své kariéry, což vychází těsně před čtyřicátým rokem života. Zásadní roli však hraje i růst platů, kdy středoškolák má už několik let praxe, zatímco absolvent VŠ má v průměru větší šanci dosáhnout rychlého platového růstu. Proto jde pouze o odhad, který alespoň částečně ilustruje další pohled na problematiku. Trochu více světla může do otázky, zda se studium VŠ kvůli platovým podmínkám vůbec vyplatí, dát následující tabulka.
* údaje jsou zcela orientační a nezohledňují růst platů ani v jednom z případů
Nezaměstnanost absolventů je alarmující
Odvrácenou stranu současného vysokého školství však ukazuje míra nezaměstnanosti. Ta i u této, dříve elitní skupiny národa, nezadržitelně roste a to dokonce více, než u zbytku populace. Může za to pomalý růst počtu volných míst spolu s rychlým růstem počtu absolventů VŠ, ale také celkově horší kondice ekonomiky, kvůli které zaměstnavatelé vsázejí spíše na prověřené pracovníky, kteří okamžitě do firmy přinesou kvalitu a zkušenosti, což jsou aspekty, ve kterých je Achillova pata absolventů bez praxe.
Zásadní rozdíly samozřejmě existují mezi jednotlivými vystudovanými obory. Minimální potíže mají absolventi technických oborů, IT, nebo medicíny. Naopak, nejhůře jsou na tom absolventi humanitních oborů a výhledově i ekonomických, kteří jsou sice stále žádaní, ale počet absolventů je příliš vysoký, aby se v oboru uchytili všichni. Následující graf ukáže, jaká je nezaměstnanost absolventů VŠ od získání diplomu do 2 let na pracovním trhu (platné pro rok 2010/2011 – v současnosti se dá očekávat již vyšší nezaměstnanost v souladu s celkovou rostoucí nezaměstnaností i tempem růstu nezaměstnanosti absolventů VŠ). V roce 2013 nezaměsntanost absolventů stále stoupá, ale celkově je výrazně nižší, než u absolventů nižších stupňů vzdělání.
Jako jediný možný všelék na problémy související se zaměstnaností absolventů vysokých škol se jeví práce již při škole. Studijní průměr neznamená pro zaměstnavatele nic, proto je vhodnější svůj čas věnovat nejen škole (a radovánkám), ale i práci. Ať už získáte praxi přímo v oboru, nebo pouze obecnou, jde o jasný signál pro zaměstnavatele, že na sobě pracujete a neděláte pouze to, co musíte a co se od vás očekává. Nezanedbatelnou výhodu má absolvent s praxí i ve výši nástupního platu, protože díky pracovním návykům se investice do něj začnou dříve vracet.
Komentáře
Přidat komentář