Nový zákoník práce 2012 vstoupil v platnost již 1. 1. 2007 (zákon č. 262/2006 Sb.). Jeho nejaktuálnější novela ale definuje celou řadu změn, které jsou platné ode dne 1. 1. 2012. Podívejte se na hlavní změny, které tato novela zákoníku práce přinesla.
Zkušební doba
Zkušební doba pro většinu zaměstnanců zůstane stále maximálně tři měsíce. Na novou zkušební dobu si ale budou muset zvyknout zaměstnanci na vedoucích pozicích. Těm se totiž prodlouží až na šest měsíců.
§ 35 Zkušební doba
(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
a) 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36), b) 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36) u vedoucího zaměstnance.
Pracovní poměr na dobu určitou
Velmi výraznou změnou je pak i změna doby, na kterou lze uzavřít smlouva na dobu určitou. Doposud platilo, že smlouva byla uzavírána maximálně na dva roky. Poté muselo uběhnout alespoň šest měsíců před uzavřením smlouvy nové. V rámci dvouletého limitu pak byly smlouvy často řetězeny, a to až na 24 měsíčních smluv.
Nyní platí, že uzavření smlouvy na dobu určitou může trvat nejvýše tři roky. Smlouvu lze přitom uzavřít u stejného zaměstnavatele pouze třikrát, přičemž pro každou nově uzavřenou smlouvu platí zmíněná tříletá hranice zvlášť. Další smlouvu po vyčerpání zmíněných třech uzavření, lze znovu sepsat až po uplynutí tří let.
§ 39 Pracovní poměr na dobu určitou
(2) Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
Odstupné
Odstupné je nyní rozděleno do tří kategorií, podle toho, jak dlouhou dobu je práce vykonávána. Kdo je u zaměstnavatele méně než jeden rok, dostane odstupné pouze ve výši jednoho průměrného měsíčního platu. Pokud zaměstnání trvá více než rok, ale méně než dva roky, dostane zaměstnanec odstupné ve výši dvou platů. Odstupné tři platy pak dostanou až ti, kteří pracují u zaměstnavatele déle než dva roky.
Na povinnost platit odstupné se novela zákona nevztahuje, a ta je tak zachována. Stejně tak je také nadále možné při podpisu pracovní smlouvy sjednat jinou výši odstupného.
§ 67 Odstupné
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Dohoda o provedení práce
Velkou změnou zejména pro studenty a ostatní skupiny, které si přivydělávají na dohodu o provedení práce, jsou změny týkající se právě tohoto pracovněprávního vztahu. Zatímco do konce minulého roku mohl člověk pracovat u jednoho zaměstnavatele maximálně 150 hodin ročně, nyní se počet zvýšil na 300 hodin za rok.
Kromě toho byla ale snížena částka, ze které se musí z dohody o provedení práce odvádět sociální a zdravotní pojištění, a to na 10 000 Kč. Stále samozřejmě platí, že dohody již musí mít písemnou podobu.
§ 75 Dohoda o provedení práce
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Závislá práce
Důležitým počinem, který má přispět k potírání švarcsystému, je změna definice závislé práce. Dále je tento krok doprovázen častějšími kontrolami pracovních smluv přímo na pracovištích. Tam se komisaři zaměřují právě na OSVČ, kteří nejsou zaměstnání jako plnohodnotní zaměstnanci, jen proto, aby obě smluvní strany ušetřily.
§ 2 Závislá práce
(1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Smluvní volnost
Zajímavým počinem je také přesunutí odstavce o smluvní volnosti, která udává, že ve smlouvě může dojít k odchýlení od zákoníku práce. Toto odchýlení však musí být vždy jen ve prospěch zaměstnance. Dojít k tomuto úkonu musí smluvně, a jen v případech, kdy tyto změny zákon nezakazuje.
§ 4b Smluvní volnost
(1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
Konkurenční doložka
Konkurenční doložce se věnuje celá Hlava VI, zákoníku práce. Ta udává změny zejména, co se týče snížení minimální výše vyrovnání, které zaměstnanec dostává za dodržování konkurenční doložky. Nyní je tedy tato částka stanovena na polovinu průměrného měsíčního výdělku. Změnou je také možnost sjednat konkurenční doložku ještě před uplynutím zkušební doby.
§ 310 Konkurenční doložka
(1) Byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí konkurenční doložky závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti.
Komentáře
Přidat komentář