Opravdu efektivního učení můžeme dosáhnout pouze díky správné metodě a splněným podmínkám. Obojí je nutné a zoufalé učení celou noc před zkouškou nesplňuje ani jedno z toho. Jestliže se chcete učit správně, budete muset mu věnovat čas a úsilí – ne nutně delší absolutní čas, než jste zvyklí, ale rozhodně delší časový horizont.
Podmínky
Asi nemá smysl podmínky zdlouhavě vypisovat, ale pro jistotu si je připomeneme. Lidské tělo miluje pravidelnost – pokud ví, že v šest hodin odpoledne chodíte běhat, časem se tomu přizpůsobí a svůj výkon optimalizuje právě v tento čas, stejné je to s učením, kdy vycvičený mozek zvýší požadovanou aktivitu v době, kdy jste navyklí se učit.
Mezi další podmínky patří klid, pohodlí a „neusínací“ atmosféra. Co si pod tím představit? Klid znamená, že se kolem nás neděje nic rušivého. Zcela nevhodné až nemožné (pokud nemáte dar supersoustředění) je učit se při mluveném slově – pokud se někdo vybavuje, nebo pokud máte puštěné ukecanější rádio, budete to mít dost těžké. Stejně tak nedoporučujeme hudební kulisu v češtině, která funguje tak trochu jako ono mluvené slovo, taktéž nevhodná je i hudba, kterou neznáte a musíte/chcete se na ni soustředit. Pokud hudbu potřebujete, pusťte si něco, co máte rádi, ale nemusíte to vnímat, prostě kulisa.
Pod pohodlím a neusínací atmosférou si představte cokoliv, co vás udrží na jednom místě, ale zároveň vás to neuspí. Pokud je pro vás pohodlné chodit sem a tam a kývat při tom hlavou, prosím, pokud rádi sedíte u stolu, prosím, pokud rádi ležíte v posteli, prosím – obecně ale funguje hlavně sezení, poměrně nízká teplota čerstvého vzduchu (v teple se vám spíš stane, že budete usínat, stejně tak ve vydýchaném prostředí) – vašim přítelem je kyslík a teplota kolem 20 stupňů (+- autobus, podle toho, na co jste zvyklí).
Metody
Že se špatně učí ve vedru, rámusu, při puštěném Facebooku, zapnutých notifikacích na mobilu a v depresi, je asi každému jasné. Problém nastává u výběru metod, které už nejsou tak subjektivní a už vůbec nejsou samozřejmé, byť logické ano.
Než přistoupíme k samotným konkrétním postupům, musíme zdůraznit klíčový prvek, který napomáhá učení a dlouhodobému zapamatovávání si – pokud chcete, abyste si něco dobře a dlouho pamatovali, musíte se to dlouho a dobře učit. Myšleno tak, že učení nemusí sice trvat objektivně extrémně dlouho, ale je lepší ho opakovat v období dnů až týdnů – pokud si něco přečtete 5x dnes, nebo 1x každý den pět dnů po sobě, co si budete pamatovat lépe? Za bé je správně, rozdíly jsou navíc extrémní. Naopak, jednotlivé učební seance by neměly být extra dlouhé a i učení v jeden den chce prokládat pauzami.
Mezi nejefektivnější metody tedy patří:
Dělání výpisů
Podtrhávání
Opakované čtení
A teď vážně, protože výše zmíněné praktiky naopak patří k těm méně efektivním způsobům a jediné dva ještě horší spočívají v naprostém vykašlání se na učení a v mlácení učebnicí o hlavu ve snaze do ní vědomosti nacpat silou (díky kombinaci vzteku a poškození mozku se jedná o metodu, kterou bychom vám doporučili úplně nejméně).
Ty opravdu efektivní způsoby jsou:
Vysvětlování látky sobě samému
Testování se nanečisto (můžete využít i spolužáka/spolužačku – ale pozor, ať je opravdu hlavní náplní vašeho setkání učení a ne cokoliv jiného, od družného hovoru přes velmi družné jiné věci)
Porozumění látce a dání si faktů do souvislostí (to je spíše PODMÍNKA efektivního učení, ale naprostá absence tlaku na tento elementární prvek učení na základních školách nás nutí ji zařadit sem a pořádně zdůraznit). To platí pro fyzikální vzorečky, matematické operace, letopočty, chemické reakce i cokoliv jiného. Pokud se něco učíte, ale nerozumíte tomu i přes veškerou snahu, prostě v tom asi nikdy nebudete dobří a musíte to nějak přetrpět s využitím méně sofistikovaných učebních metod.
Komentáře
Přidat komentář