Plánovaná změna zaměstnání je příležitostí, jak se v kariéře posunout, zcela ji změnit, nebo alespoň získat nový impulz do práce, když v současném zaměstnání chybí motivace, jejíž místo zaujal sžírající stereotyp. Není však vhodné takovou změnu uspěchat, ať už rozhodnutí o ní, nebo její realizaci.
Změnu zaměstnání budete muset řešit na třech úrovních. Tou první je vaše osobní, druhou váš vztah se stávajícím zaměstnavatelem a až na třetí řešíte vaše nové zaměstnání.
Opravdu změnu chcete?
Lidé si velmi často neváží toho, co mají, a na druhé straně si idealizují, co nemají. Nejvýrazněji to ovlivňuje mezilidské (s partnery a rodinou, přátelé jsou zpravidla v bezpečí) a pak také pracovní vztahy. Říkáme tomu stereotyp a brojíme proti němu na každém kroku. Jenže sousedův trávník je zelenější jen do té doby, kdy ho musíte zalévat a sekat každý týden – navíc teprve zblízka vidíte stejné nedokonalosti jako na vašem pažitu. Změna zaměstnání pouze z důvodu rostoucího stereotypu není řešením, ale pouhým odsunutím problému, navíc si spoustu nových problémů přiděláváte.
Výměna „kus za kus“ tak nemusí nutně fungovat. Krátkodobě sice bude působit jako motivace, ale po čase nejspíš opět upadnete do stejné rutiny jako v bývalém zaměstnání.
Aby byla změna k lepšímu a trvalého rázu, měl by být váš důvod jiný. Například o dané firmě víte, že se u ní budete moci lépe seberealizovat, dostanete více peněz, chce vás na jinou pozici a podobně. I když je pravda, že mnohé společnosti svým přístupem k zaměstnancům i k provádění práce nedávají moc prostoru pro nacházení nových stimulů, které by bránily nástupu nudy a stereotypu, často je to i problém daný přístupem zaměstnance. Opravdu nemůžete udělat více pro to, abyste se v současném zaměstnání „pohnuli kupředu“? Je možné, že nikoliv, a tehdy se opravdu vážně hodí uvažovat o změně, hlavně pokud se již začíná ozývat stereotyp a vy oplýváte alespoň lehkou dávkou cílevědomosti.
Pokud existují objektivní potíže (velmi špatné vztahy na pracovišti, morální problémy, nechodí vám výplata), pak je samozřejmě změna vhodná bez ohledu na další faktory.
Korektní odchod
Pokud hledáte svou další pracovní štaci v inzerátech, ještě je pravděpodobně dost času na odchod i na informování vašeho nadřízeného. Trochu jiné to ale je, když už jste na nové pracovní pozici domluvení, nebo když do firem rozesíláte svůj životopis s tím, že nové místo hledáte. V takových případech už by váš nadřízený měl vědět, že se chystáte odejít.
Může to mít pro vás i nějakou tu výhodu – třeba se vám díky korektnímu přístupu podaří dojednat, že v případě potřeby se zkrátí výpovědní lhůta dohodou o ukončení pracovního poměru. Na druhou stranu je to už ten moment, kdy s vámi zaměstnavatel tak nějak přestane počítat, takže byste o změně měli být opravdu přesvědčení.
V komentářích pod články se nám neustále opakují dotazy na to, jak ukončit pracovní poměr, ideálně hned, protože za pár dní má tazatel nastoupit do nové práce. Musíte mít na paměti, že takové odchody narychlo jsou nejenom nekorektní, ale také velmi složité – ostatně výpovědní lhůty existují právě proto, aby takovým věcem zamezily.
Vzhůru do nové práce
Takže už víte, jestli opravdu změnu chcete, nebo jak si nepoškodit kariérní reputaci, ale to nejdůležitější vás teprve čeká. Pokud máte práci již nalezenou, nebo víte, že ji najdete (máte ceněné schopnosti, nebo umíte správně zapůsobit na pohovoru), čeká vás už jen nástup – je-li to již déle od vaší poslední změny zaměstnání, tak vám jen připomínáme, že se nejspíš budete muset prokousat zkušební dobou.
Nesnažte se hned každého měnit k obrazu svému, ať už jde o podřízené, kolegy na stejných pozicích, nebo nedejbože nadřízeného. Buďte komunikativní, ale ne agresivní. Dokonce bychom ani nedoporučovali přílišné používání asertivity, alespoň ne v dnes převažujícím smyslu slova, kdy jde zejména o slušné, ale vytrvalé sebeprosazení svého názoru. Návrhy na zlepšení určitě každý ocení, ale kritiku od nováčka zkousne málokdo.
Pokud teprve práci hledáte, můžete k tomu využít výpovědní lhůtu. Zároveň jde o čas, kdy byste si měli aktualizovat životopis. Neponechte nic náhodě ani v oblasti pracovního pohovoru, při kterém asi nejzáludnější otázky budou mířit na to, co vás vlastně ke změně zaměstnání vede – nedoporučujeme přitom přehnanou kritiku bývalého zaměstnavatele, nevypovídá to o vaší loajalitě a zároveň nevíte, jestli se netrefíte i do oblastí, které má váš bývalý zaměstnavatel společné s tím (snad) budoucím.
Komentáře
Přidat komentář