Znovu se vracíme k tematice nezaměstnanosti absolventů, tentokrát díky Českému statistickému úřadu, který přinesl nové zásadní informace o postavení mladých lidí na trhu práce po skončení studia. Situace je vážná, právě absolventi a mladí lidé bez praxe obecně jsou v celé Evropě hlavními oběťmi ekonomické krize. Přesto je na tom Česká republika v porovnání s většinou EU velmi dobře.
Údaje v článku se týkají hlavně pravděpodobnosti zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti absolventů. ČSÚ vycházelo z dlouhodobé analýzy, která kontinuálně sledovala mladé lidi mezi 15 a 34 lety. Z nich byla vybrána ta data, která se týkají absolventů vymezených tak, že jde o osoby, které nestudují a zároveň v období 3 až 12 měsíců před dotazováním své studium ukončily. Ony 3 měsíce jsou tam hlavně kvůli tomu, že mladí lidé si po studiu rádi dají pár měsíců na „zotavení“ a až později začínají hledat práci.
ČSÚ sleduje hlavně pravděpodobnost, která se vypočítá jednoduše z počtu lidí, kteří před 3-12 měsíci ukončili studium a práci nenašli a zároveň z celkového počtu mladých lidí, kteří v tomto období studium ukončili. Díky dlouhodobosti výchozího výzkumu (2004 - 2013) máme k dispozici velmi zajímavá data. Už z našeho předchozího článku je zcela jasné, že absolventi trpí na nezaměstnanost velmi výrazně. Zpomalení pracovního trhu doléhá nejvíce právě na čerstvé absolventy bez praxe. Z následující analýzy je ale také skvěle vidět, jak se měnila pravděpodobnost nezaměstnanosti v průběhu let – nejvyšší byla v roce 2004, poté výrazně klesala díky ekonomickému růstu až do roku 2008. V následujících letech opět výrazně stoupala. V posledních dvou letech došlo ke stabilizaci a nakonec i zlepšení situace.
Pravděpodobnost nezaměstnanosti
Viz tabulka. Skok mezi rokem 2009 a 2010 je způsoben dopadem ekonomické krize. Pravděpodobnost nezaměstnanosti absolventů rázem vystoupala téměř k maximu z roku 2014.
Zajímavostí je, že pravděpodobnost nezaměstnanosti u absolventů není různá mezi pohlavími. Čísla jsou v rozporu s údaji, které věk a „čerstvost“ uchazeče o práci nezohledňují. Důvodem je zejména to, že jsou absolventi mužského i ženského pohlaví na stejné startovní čáře – ženy ještě, z kariérního hlediska, nepromarnily čas mateřstvím a v nízkém věku se ještě založení rodiny tolik neočekává, což vede k nižší míře diskriminace od potenciálních zaměstnavatelů. Zatímco jsou na tom absolventky stejně dobře (nebo spíš špatně) jako jejich mužští protějšci, celková míra nezaměstnanos ti starších 15 let je u mužů jen 5,9 % a (průměr za roky 2009 až 2013) a u žen 8,3 %, což je obrovský rozdíl.
Co naopak moc nepřekvapí, je pravděpodobnost nezaměstnanosti podle krajů. Mizivá pravděpodobnost je v Praze (7,4 %), většina republiky se pohybuje mezi 20-33 %. Třetinovou pravděpodobnost nezaměstnanosti přesahuje pouze Karlovarský kraj a hlavně Ústecký kraj, který se může pochlubit obrovskými 42,8 procenty.
Podobné je to i v oblasti vzdělání, kde platí jasný vztah – čím vyšší vzdělání, tím nižší pravděpodobnost nezaměstnanosti. Rozdíly jsou obrovské – u základního vzdělání je pravděpodobnost téměř 80 %, u středního bez maturity už „jen“ 35 %, zatímco u vysokoškoláků se pohybuje pod 20 %.
Komentáře
Přidat komentář