Na co má zaměstnanec nárok, když je vyslán na pracovní cestu a jaké další podmínky a náležitosti v této oblasti platí? V tomto článku se podíváme, jak funguje tuzemská pracovní cesta. Jde totiž o jednu z nejsložitějších situací v již tak komplikovaném vztahu zaměstnanec-peníze-zaměstnavatel.
Pracovní cesta je doba od začátku cesty za výkonem práce, která probíhá mimo pravidelné pracoviště, přes samotný výkon práce až po návrat z této cesty. Pokud tedy pracujete a bydlíte v Praze, ale někdo vás (za trest nebo za odměnu?) pošle na pracovní cestu do Brna, tak služební cesta začíná v momentě, kdy sednete do auta, a končí až po příjezdu zpátky domů. Za celou tu dobu vám vznikne celá řada nákladů, které vám zaměstnavatel musí z titulu pracovní cesty proplatit. Jde zejména o:
náhradu jízdních výdajů
náhradu výdajů za ubytování
stravné
náhradu nutných vedlejších výdajů
a někdy i náhradu jízdních výdajů k návštěvě rodiny
Náhrada jízdních výdajů
Sem spadá vše od jízdenky na MHD, přes jízdenku na vlak až po náhradu pohonných hmot a amortizaci vozidla. Zaměstnanec musí předložit doklady/jízdenky s příslušným datem pracovní cesty. Pokud je použito služební vozidlo, zaměstnanec má nárok na uhrazení prokázaných nákladů na pohonné hmoty, na amortizaci už ze samozřejmých důvodů nikoliv. Pro rok 2014 činí amortizace na 1 kilometr u osobního automobilu 3,70 Kč.
Náhrada výdajů za ubytování
Pokud zaměstnavatel neobstará zaměstnanci ubytování v místě výkonu práce na pracovní cestě, zaměstnanci stanoví limit, do kterého se musí při ubytování vejít. Ten však musí být stanoven realisticky - rozhodně nelze zaměstnanci říct, že se musí ubytovat do 100 Kč v Praze týden před Vánocemi…
Stravné
Stravné se posuzuje za každý den pracovní cesty zvlášť a je možné ho krátit, pokud zaměstnavatel dojednal "jídlo zdarma" a to až o 70 % denního stravného za každé jídlo, za které zaměstnanec nemusí platit.
Základní sazby jsou: od 5 do 12 hodin pracovní cesty 67 Kč, do 18 hodin 102 Kč a více než 18 hodin je to 160 Kč. To lze samozřejmě dohodu zvýšit, pouze státní sektor je omezen i z vrchu částkami 80/123/191 Kč.
Náhrada nutných vedlejších výdajů
Nutné vedlejší výdaje se prokazují stvrzenkami, účty a podobně a jejich charakter je dopředu jen těžko odhadnutelný. Může jít o úhradu parkovného, o dálniční známku, o vstupenku na (pro práci podstatnou) akci a podobně. Při nejistotě doporučujeme konkrétní náklady konzultovat předem se zaměstnavatelem.
Můžete pracovní cestu odmítnout?
Souhlas s pracovními cestami zaměstnavatel potřebuje, většinou si ho však chytře opatří obsažením v pracovní smlouvě. V takových případech opravdu na pracovní cestu musíte a nenastoupení na ní vás může stát i práci. Výjimkou jsou těhotné ženy a rodič pečující o dítě do osmi let, nebo samostatně pečující o dítě do 15 let - ti musejí znovu souhlasit (nesouhlasit) s konkrétní pracovní cestou. i když dali svůj souhlas už v pracovní smlouvě. Taková pracovní cesta lze tedy i odmítnout, bez následků.
Další pravidla
Zaměstnavatel může určit, jaký způsob dopravy zaměstnavatel pro cestu použije - pokud se zaměstnanec nepodřídí, ztrácí nárok na náhradu jízdních výdajů.
Pokud je pracovní cesta dvoudenní a dojde na posuzování nároků na stravné za jednotlivé dny, lze části obou dnů sečíst, pokud je to pro zaměstnance výhodné. Typicky jde o případ, kdy pracovní cesta začíná později v jeden den a končí brzy v druhý den, kdy by separátně nevznikal nárok na stravné, ale v součtu hodin už ano.
Pokud pracovní cesta trvá déle než 7 dnů, má zaměstnanec nárok i na proplacení nákladů na návštěvu členů rodiny (do jejich nebo zaměstnancova bydliště).
Komentáře
Přidat komentář