zvedla nejprve o 500 a poté o 700 Kč. Ve stejném rozpětí se možná bude zvyšovat znovu. Z 8 000 Kč ještě v roce 2013 se tak brzy možná stane skoro 10 000 Kč měsíčně. Mezi další důležité chystané změny pak patří zálohové výživné, nebo penzijní spoření pro děti.
Důsledky zvýšení minimální mzdy
Minimální mzda v ČR není vysoká. Cílem současné vlády je to, aby dělala alespoň 40 % mzdy průměrné, k čemuž jí chybí asi 5 %. Další zvýšení o 500 až 700 Kč by znamenalo minimální mzdu 9 700 až 9 900 Kč měsíčně, čímž se blížíme k psychologické hranici 10 000 Kč. Je zřejmé, že zvýšení minimální mzdy má i jiné důvody, než jen pomoc zaměstnancům s nízkými příjmy. Stát nejspíše spoléhá i na to, že zaměstnavatelé, kteří "daňově optimalizují" tím, že dávají svým zaměstnancům jen minimální mzdu a zbytek bokem, nebudou mít odvahu na přechod k čistě černému zaměstnávání, takže se s o něco vyššími odvody státu smíří.
Pokud by nedošlo k razantnímu úbytku pracovních míst, stát vydělá. Pro zaměstnance to může znamenat o něco vyšší reální, nebo alespoň oficiální příjem, což znamená mimo jiné třeba vyšší nemocenskou a hlavně pak i důchod. Jakkoliv je nutné zvyšovat minimální mzdu opatrně, nemusí jít hned o útok na chudé zaměstnavatele - minimální mzda by měla zajišťovat alespoň základní platovou jistotu v zemi a navázání na průměrnou mzdu není zcela nesmyslné, protože jde o poměrně důležitý ukazatel (medián je samozřejmě přesnější) platové reality v ČR.
Důchodové spoření pro děti
Teď se budeme bavit o takzvaném třetím pilíři důchodového sytému. Dříve se mu říkalo penzijní připojištění. Jeho fungování je jednoduché - vložíte peníze, stát vám něco málo přidá, pojišťovna to zhodnotí (kvůli inflaci spíš znehodnotí…) a vy si v 60 letech můžete k důchodu hezky přilepšit. Dodnes je toto penzijní spoření určené pouze pro dospělé osoby, ale Vláda ČR uvažuje o změně, která by umožnila rodičům zakládat "penzijko" i pro děti včetně novorozenců. Vzhledem k vidině mrzkých státních důchodů to možná není zas tak špatný nápad…
Zálohové výživné
Chystaná ale ne zcela jistá novinka se týká výživného, které rodič platí na dítě, které žije s druhým rodičem. Problémem ale často je, že rodič neplatí, ať už kvůli tomu, že nemůže, nebo nechce. Alimenty jsou samozřejmě soudně vymahatelné, ale někdy ani není co zabavit a rodina s dítětem potřebuje hlavně pravidelný a jistý přísun peněz. To by mohlo v některých případech zajistit právě zálohové výživné, kdy by v extrémních případech výplatu výživného převzal stát, který si samozřejmě může dovolit uhradit rodinám peníze ze svého a "zahojit" se až na později vymožené náhradě od neplatiče.
Komentáře
Přidat komentář