Náhrady mzdy – kdy a kolik dostanete, když nemůžete do práce?

Nejen za čas strávený v práci dostáváte peníze. Ať už jde o překážky na straně zaměstnavatele, nebo o ty mající původ na straně zaměstnance, většinou zaměstnancům přísluší alespoň nějaká náhrada mzdy. Kolik a v jakých případech?

Přečtěte si také:

Částečná nezaměstnanost zachraňuje pracovní místa

Vše o nemocenské na jednom místě

Povodně: Práva a povinnosti v rámci zaměstnání

Náhrady při překážkách na straně zaměstnance

Překážky na straně zaměstnance nemusejí být nutně „vinou“ zaměstnance, proto v mnoha případech, které do této skupiny spadají, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy, tak stanoví zákoník práce v paragrafech 124 až 128.

Z důvodu obecného zájmu

Zaměstnavatel musí zaměstnance uvolnit v nezbytném rozsahu k výkonu veřejné funkce, k plnění občanských povinností a dalších úkonů v obecném zájmu. Také za to zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy ve výši průměrné mzdy, ovšem pouze v případě, že jde o uvolnění krátkodobé. Pokud je dlouhodobé, mzdu (už ne náhradu mzdy) platí zaměstnavatel, který si zaměstnance „vypůjčil“. Vláda i Ministerstvo práce a sociálních věcí však mohou pravidla pro tyto případy operativně měnit, viz například náš článek o povodních z roku 2013.

Při výkonu služby

Podobné jako v minulém případě. Při nástupu na vojenskou základní službu však zaměstnavatel náhradu mzdy platí pouze za prvních 14 dnů. Toto období lze rozšířit vnitřním předpisem a splatnost náhrady je nejpozději 3 dny před nástupem na tuto službu. Při vojenském cvičení a ostatních druzích služby už toto omezení na prvních 14 dnů neplatí. Připadá vám to vůči zaměstnavateli neférové, že musí platit za státní vojenské cvičení? Nebojte se, zaměstnavateli jsou tyto peníze uhrazeny příslušným státním orgánem.

Školení a studium při zaměstnání

Zákon rozlišuje dva případy – v tom první zaměstnanec teprve získává potřebnou kvalifikace, bez které by ani svou práci dělat nemohl, přičemž v takovém případě mu stanoví náhradu mzdy vyhláška, protože jde o překážku na straně zaměstnance. Pokud však zaměstnanec pouze prohlubuje svou kvalifikaci, pohlíží se na takové školení jako na výkon práce, za který mu přísluší mzda jako taková.

Pracovní neschopnost

Zde se nebudeme obšírněji rozepisovat, neboť o pracovní neschopnosti, náhradách mzdy s ní spojené a dalších specifických pojmech jsme se rozepsali už nejednou, zejména pak v našem článku z jara 2013.

Náhrady při překážkách na straně zaměstnavatele

I na straně zaměstnavatele se občas vyskytnou takové okolnosti, které znemožňují výkon práce zaměstnanců. V takovém případě vlastně vždy přísluší zaměstnancům náhrada mzdy, ovšem ne vždy v plné výši, jak si popíšeme níže.

Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

Paragraf 129 zákoníku práce vyjmenovává dva případy, při kterých zaměstnanec dostane pouze 60, respektive 80 % své průměrné mzdy. Jde o závadu na stroji, výpadek v dodávce surovin, nebo dodáním chybných podkladů pro práci a podobně, kdy má nárok pouze na 80 % průměrného výdělku, případně o situaci, kdy výkon práce znemožňují nepříznivé povětrnostní vlivy, kdy je náhrada mzdy stanovena pouze na 60 % průměrného výdělku.

Obojí lze samozřejmě v kolektivních smlouvách, nebo vnitřních předpisech zvýšit až na úroveň průměrného výdělku zaměstnance.

Ostatní případy

V ostatních případech, tedy typicky, když zaměstnavatel „zrovna nemá práci“, je náhrada mzdy 100%. To lze však částečně obejít dohodou s odbory, nebo Úřadem práce, viz náš článek o částečné nezaměstnanosti, kdy lze náhradu mzdy snížit až na úroveň 60 % průměrného výdělku.