Jak na daňové přiznání, pokud jste měli hlavní pracovní poměr a u toho si přivydělávali?

Termín podání daňového přiznání je za dveřmi a vy stále nemáte splněnou svou povinnost? V dnešním článku máme pro vás rady, jak vyplnit „růžový papír“, pokud jste v loňském roce byli nejen pracovníkem na hlavní pracovní poměr, ale ještě jste si navíc našli práci na dohodu či živnost.

 

Spousta lidí si v dnešní době ke svému dosavadnímu zaměstnání shání další přivýdělek z různých důvodů. Někomu nevystačí pro rodinný rozpočet příjem ze stávající práce, jiný chce nějaké peníze navíc třeba na letní dovolenou. Ať už máte důvod jakýkoliv, je nutné z každé výdělečné činnosti příjem zahrnout do daňového přiznání.

Pracuji a mám DPP s výdělkem do 10 000 Kč

Přivyděláváte si k současné práci (na hlavní pracovní poměr) navíc i formou dohody o provedení práce a váš výdělek je do 10 000 Kč měsíčně? Na tento typ smlouvy můžete odpracovat maximálně 300 hodin za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Budete vám stržena 15% srážková daň a dál už tento přivýdělek nemusíte uvádět v daňovém přiznání. Nicméně dát tyto příjmy do daňového přiznání doporučujeme. Když si zahrnete srážkové daně do daňového přiznání, tak si můžete snížit celkovou srážkovou povinnost a dosáhnout tak přeplatku na dani.

Pracuji a přivydělávám si na DPP, mám výdělek nad 10 000 Kč

V případě, že si na dohodu o provedení práce přivyděláváte více než 10 000 Kč měsíčně, tak se 15% srážková daň mění na 15% zálohovou daň. Tu také odvádíte i ve svém stálém zaměstnání jako zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Navíc váš přivýdělek podléhá i odvodům na sociálním a zdravotním pojištění.

Pracuji jako zaměstnanec a přivydělávám si na DPČ

Tato situace nastává, pokud potřebujete u svého zaměstnavatele odpracovat více než 300 hodin za kalendářní rok, přičemž pracovní doba je stanovena maximálně na 20 hodin týdně. Na rozdíl od dohody o provedení práce se u dohody o pracovní činnosti 15% zálohová daň platí vždy. Navíc pokud vaše vydělaná částka přesáhne 2500 Kč za kalendářní měsíc, musíte platit zdravotní i sociální pojištění z tohoto přivýdělku. Pokud máte u zaměstnavatele v daném měsíci podepsané prohlášení k dani, sníží se záloha o měsíční daňová zvýhodnění. U tohoto typu dohody musíte daňové přiznání podat vždy.

Pracuji jako zaměstnanec a navíc podnikám

V případě, že ve svém zaměstnání pobíráte alespoň minimální mzdu, můžete pak vaše podnikání uvést jako vedlejší činnost. V prvním roce, kdy podnikáte na vedlejší činnost, nemusíte odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ty budete platit až po podání prvního přehledu o příjmech a výdajích, kdy se výše odvodí podle vašich skutečných výdělků. Poté mohou nastat tyto varianty:

• Příjem z vaší vedlejší SVČ po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku: nemusíte sociální pojištění platit a ani zálohy v následujícím roce.
• Příjem z vaší vedlejší SVČ po odečtení výdajů překročí rozhodnou částku: vypočítá se vám doplatek za sociální pojištění a zálohy na následující rok dle vašeho dosaženého zisku. 

V případě zdravotního pojištění toto neplatí! Při vedlejší činnosti u zdravotního pojištění se zálohy neplatí. Doplatí se za rok jednorázově při odevzdání „Přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého zisku“.

Pracuji pro dva zaměstnavatele

Jste v situaci, kdy máte dva hlavní pracovní poměry a oba zaměstnavatelé za vás odvádějí odvody na daň z příjmu a sociální pojištění, přičemž uplatnit si daňové slevy můžete jen u jednoho. A to u toho, u kterého jste podepsali „Prohlášení poplatníka k dani.”

Jaké tiskopisy budu potřebovat?

Každý, kdo v loňském roce byl zároveň zaměstnanec a příležitostně si přivydělával (ať už na dohody nebo živnost), bude k vyplnění „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ potřebovat celkem dva tiskopisy.

Prvním z nich je „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění”, který slouží k doložení příjmů ze zaměstnání. Toto potvrzení je povinen zaměstnavatel vystavit na vaši žádost bezplatně. A druhým je samotné „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob”.

Důležité termíny:

1. dubna

Platí pro ty, kteří podávají daňové přiznání sami a nevyužívají služeb daňového poradce. Je nutné růžový papír doručit finančnímu úřadu. Pokud využíváte služeb daňového poradce, musíte o tom finanční úřad informovat.

2. května

Finanční úřad vám vrátí případný přeplatek na dani. Podnikatelé musí odevzdat přehled pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pokud využíváte služeb daňového poradce, musíte to doložit okresní správě sociálního zabezpečení. Přehled pro správu sociálního zabezpečení musí podat i ti, kteří podnikají a z podnikání neměli příjmy, takže nemají povinnost podat daňové přiznání.

1. července

Platí pro ty, kteří využívají služeb daňového poradce, musí růžové formuláře doručit finančnímu úřadu a zaplatit případný nedoplatek.

1. srpna

Přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení musí podat ti, kteří u daňového přiznání využili služeb daňového poradce a zároveň je možné max. do tohoto dne uhradit případné nedoplatky.