Vzdělávací systémy v zahraničí

Ne všude funguje školský systém stejně jako v České republice. Co můžete čekat a na co se máte těšit, pokud pojedete studovat do zahraničí nebo pokud se tam s dětmi chystáte přestěhovat? Naleznete zde popis nejoblíbenějších zemí – USA, Anglie, Švýcarsko, Německo a Rakousko.

Školství v USA

Vzdělávací systém

Vzdělávací systém v USA není jednotný, ale liší se v jednotlivých státech. Povinná docházka začíná mezi pěti až osmi lety a končí mezi čtrnácti až šestnácti. Na rozdíl od ČR ve Spojených státech neexistují státní neplacené školky. Najít zde tak můžete „pre-kindergarten“, placenou mateřskou školu (v mladším věku dítěte i jesle – „nursery school“). Státní vzdělávání ale zahrnuje přípravu na první ročník základní školy, takže je možné sehnat neplacenou „kindergarten“, která funguje pod základní školou „Elementary / Primary school“. V této přípravce děti ještě nemají klasický učební plán, ale učí se především vycházet se spolužáky.

Kvalita škol

Trend placených škol pokračuje i ve vyšším americkém vzdělání. Obecně se má za to, že placené školy jsou kvalitnější a také studenti s vystudovanou soukromou školou bývají hodnoceni lépe, než studenti ze státních škol. Protože školství není řízené plošně, ale nechává jednotlivým státům volnou ruku, co se týče všech školních nařízení nebo učebních osnov, jsou rozdíly opravdu znatelné; bývají však i mezi jednotlivými státními školami, v některých státech můžete potkat velmi kvalitní státní školy. Školné vás přijde na částku mezi 100 000 – 300 000 USD ročně.

Povinné vzdělání

Součástí povinného vzdělání je i příprava na první ročník základní školy, viz první odstavec. Přibližně v šesti letech dítě nastupuje na základní školu – „Elementary /Primary school“ (používají se oba názvy). Po čtyřech letech může nastoupit na 2. stupeň základní školy, „Middle school“. Jestliže zůstane 5 let, ze základní školy jde na takzvanou nižší střední „Junior High school“. Může zůstat také 6 let a poté odejít na šestiletou střední školu „Combined Junior-Senior High school“, po jejímž absolvování má splněné povinné vzdělání.

Z 1. stupně základní školy lze po osmi letech nastoupit na čtyřletou střední školu známou jako „High school“. Na tu se přestupuje též z „Middle school“ (2. stupně základní školy). Z „Junior High school“ jdete na vyšší střední „Senior High school“. Po vystudování střední školy je skládána obdoba naší maturity, „high school diploma“. Povinná školní docházka je v USA tedy většinou dvanáctiletá.

Vysokoškolské vzdělání

Prestiž vysokých škol ve Spojených státech je světoznámá a jejich nabídka je velmi různorodá. Dostat se na vysokou školu v USA je však pravděpodobně těžší než u nás, ale studuje zde největší počet zahraničních studentů. Pro přijetí musíte splňovat určitá kritéria, především splnění uznávaných zkoušek na dané úrovni a doložení příslušného dosaženého vzdělání. První možností jsou vyšší odborné školy („Vocational / Technical Institutions“), po jejichž absolvování dostanete titul „associate degree“, což je obdoba diplomovaného specialisty na VOŠ u nás.

Vysokoškolské studium pak začíná u nižších a městských VŠ „Junior / Community College“ a u nižších vysokoškolských programů „Undergraduate programs“. Po jejich dokončení obdržíte titul BA („Bachelor of arts“) nebo BS („Bachelor of science“). Jedná se v podstatě o rozdělení titulu z vysoké školy na humanitní a přírodovědné obory. Jde o ekvivalent našeho bakalářského titulu.

Navazujícími studii jsou buď magisterské studium „Master’s Degree Studies“ nebo odborné vysoké školy „Professional school“. Zde můžete získat titul podobný českému Mgr., MA nebo MS („Master of arts“, „Master of science“), což funguje stejně jako u bakalářských titulů. V případě zájmu práce a výzkumu v akademickém světě jsou pro vás důležitá doktorská studia („Doctoral studies“) a „Postdoctoral Study and research“. Titul získávaných na doktorských studiích je mezinárodně (i u nás) uznávaný PhD.

Odlišnosti od českého vzdělávacího systému

Celý školský systém v USA je zaměřený mnohem více prakticky než v ČR, dbá se tak na to, aby absolvent mohl jít okamžitě pracovat a měl dost praxe. Uplatnění čerstvých absolventů je lepší než u nás.

Studijní programy jsou flexibilní a každý student si je uzpůsobuje podle vlastních zájmů a potřeb.

Učebny ve školách bývají menší, ve třídě je tak méně studentů (ne jako běžných českých 30) a učitelé mají lepší prostor pro individuální přístup k žákům.

Není výjimkou, aby student získal bakalářský titul v jednom oboru, ale na další studium si vybral obor úplně odlišný. Nikomu to nevadí.

V USA je velké množství církevních škol. Na všech školách se vyučuje náboženská výchova a často bývá povinná bez ohledu na názor rodičů.

Zdroj: Wikipedia.org

Školství v Anglii

Předškolní vzdělávání

Jako snad všude můžete dítě ve Velké Británii dát do mateřské školky. Anglické matky často začínají pracovat už od prvního nebo druhého roku dítěte, proto je předškolní systém důležitý. Dítě do tří let může docházet do jesliček nebo dětských skupin, oblíbená je i forma hlídání od zahraniční au-pair. Od tří let bývá docházka hrazená státem a dítě navštěvuje klasickou mateřskou školu.

Povinná školní docházka

Na povinnou školní docházku musí dítě nastoupit ve školním roce, ve kterém dovrší pěti let. V praxi to znamená, že se vyskytuje mnoho čtyřletých školáků. První rok ale dochází do jakési přípravné třídy „Reception“, kde ještě neprobíhá klasická výuka. Odklad školní docházky ve Velké Británii není možný. Povinné vzdělání trvá 11 let, kdy děti chodí do „primary school“ (první stupeň) a „secondary school“ (druhý stupeň).

Na druhý stupeň je možné jít na všeobecnou nebo na výběrovou školu, ty však bývají placené. Nazývají se „grammar schools“, tedy něco jako naše gymnázia. V 16 letech, tedy po ukončení povinné školní docházky složením zkoušky CGSE, nastupuje mnoho mladých Britů do práce. Zatímco v Anglii, Walesu a Severním Irsku kladou důraz na výběr několika předmětů a jejich důkladné studium, ve Skotsku je výuka zaměřená na mnohem více předmětů, které tak logicky nemůžou být studovány do hloubky.

Středoškolské vzdělání

Je určeno pro mládež mezi 16 a 18 lety. Studium se zakončuje zkouškami „A levels“ podobnými naší maturitě. Skládají se buď na samostatných školách, nebo na prodloužených „secondary school“. V Anglii existuje také „college“, některá bezplatná, jiná placená. Probíhá formou každodenních nebo méně častých kurzů a jejím ukončením lze získat několik certifikátů jako HNC, HND nebo NVQ. Na „tutorial college“ se lze připravit na „A levels“. Některé druhy škol se studují při zaměstnání.

Vysokoškolské vzdělání

Pomocí vládní agentury UCAS (University and College Admissions Service) si mohou studenti podat přihlášky na pět univerzit. Dostat se na vysokou škole není jen tak, potřebujete k tomu doporučení učitele ze střední školy, „personal statement“, což zahrnuje všechny vaše koníčky a zkušenosti, dobré známky z „A levels“. V Anglii je oceňována aktivita a zájem o daný obor. Dejte si také pozor na to, že přihlášky na vysoké školy je třeba podávat často už velmi brzo, například v říjnu předcházejícího roku. V některých případech vás školy mohou pozvat na pohovor.

Od roku 2011 britské školy velmi zdražily a počítat tak musíte s 9000 librami ročně i na méně prestižních školách a oborech. Bakalářské studium je většinou tříleté a jde o „undergraduate course“. Získat můžete tituly „Bachelor of Arts (BA)“ nebo „Bachelor of Science (BSc)“. Magisterské programy bývají konkrétněji zaměřené a dle oboru se například zabýváte výzkumem. Získat můžete obdobné tituly – místo „bachelor“ obdržíte „master“. Magisterské studium je stejně jako doktorandské studium počítáno do postgraduálního studia. Při přihlášení k doktorandskému studiu musíte mít vybrané originální téma k výzkumu.

Školství ve Švýcarsku

Vzdělávací systém

Jednotlivé detaily školství ve Švýcarsku se mohou lišit dle kantonů, ale základy jsou stejné. Děti mají povinnou docházku do mateřské školy cca od čtyř let. Na konci předškolní docházky udělají test, jestli jsou způsobilé začít první třídu nebo dostanou odklad o rok.

Střední školy

Středoškolské vzdělání švýcarských školáků nelze shrnout, protože je opravdu odlišné v každém kantonu. Existuje několik druhů středních škol a dokonce tři druhy obdoby naší maturity, ale všeobecně se ve Švýcarsku mnohem více hledí na vzdělání od zaměstnavatele, které je bráno jako hodnotnější. Součástí zaměstnání je tak mnoho kurzů a školení. Na většině škol se vyučuje v němčině, ale můžete potkat i vyučování ve francouzštině.

Vysokoškolské vzdělání

Na studium je třeba studentské vízum. Vysoké školy jsou placené, za studium na státní zaplatíte přibližně 400 euro za semestr, na soukromých školách to bývá mnohem více. Na rozdíl od středních škol zde můžete najít i obory vyučované v angličtině.

Školství v Německu

Vzdělávací systém

V každé spolkové zemi naleznete lehce odlišný vzdělávací systém, většinou se však nejedná o žádné zásadní rozdíly.  Předškolní výchova mezi 3-6 lety je dobrovolná. Existují zde i „předtřídy“ poskytující cílenou přípravu na základní školu. Sem převážně chodí děti děti s nedostatečnou vyzrálostí, kterým běžná školka nestačí. Německé školství je všeobecně považování za konzervativní. Kriticky bývá hodnocena selekce „nadanějších“ a „horších“ žáků do různých škol.

Povinná školní docházka

Do základní školy musí nastoupit dítě, které dovršilo šesti let věku do začátku školního roku, někdy to bývá do 30. 9. Povinná školní docházka trvá devět nebo deset let – někde mohou studenti dobrovolně nastoupit na studium onoho desátého ročníku opravňujícího je k dokončení středoškolského studia.

Maturita

Maturita neboli německy Abitur je mnohem prestižnější zkouškou než u nás. Jde v podstatě o zkoušku všeobecné vysokoškolské zralosti, která se skládá po dvanácti letech studia. Nejsou to státní maturity jako v České republice a požadovaná úroveň vědomostí je značná. Povinné jsou sice čtyři předměty, přesto si studenti volí často mnoho dalších; výsledek z této zkoušky ovlivňuje přijetí nebo nepřijetí na vysokou školu, mnohdy jediné, co přikládáte k přihlášce, je maturitní vysvědčení, ačkoli záleží na konkrétním oboru. Dva předměty jsou na nižší úrovni a dva na vyšší. Do celkového výsledku se započítávají výsledky zkoušek, ale i známky z maturitních předmětů za poslední tři roky.

Vysokoškolské vzdělání

Typy vysokých německých škol jsou podobné těm našim, vybrat si můžete z 340 vysokých nebo vyšších odborných škol. Během bakalářského studia musíte získat během obvyklých tří let 180 kreditů, přičemž jeden kredit má odpovídat cca 20 hodinám práce (přednášky, semináře, domácí příprava, praktika). Navazující dvouleté magisterské studium by pak mělo být ukončeno se 120 kredity. I na státních vysokých školách jsou poplatky za semestr mezi 50-200 eury.

Školství v Rakousku

Vzdělávací systém

Rakouský vzdělávací systém je podobný tomu našemu. Povinná školní docházka je devítiletá neboli čtyři roky první stupeň, čtyři roky druhý stupeň a poslední rok mají žáci na výběr mezi odborným nebo všeobecným vzděláním. V patnácti se tak žáci rozhodují, jestli se budou dále vzdělávat a případně jakým směrem. Vysoké školy fungují stejně jako naše, snad kromě rozdělení na akademie, školy abiturientských studií (pro absolventy vyšších odborných škol, doplňuje vyšší odborné vzdělání) a pedagogických vysokých škol vzdělávajících učitele.

Uznávání českého vzdělání v zahraničí

Přístup vysokých škol pro uznávání dosaženého vzdělání v České republice při přihlášení se ke studiu do zahraničí je velmi individuální. Funkčním způsobem však je využít středisko ENIC/NARIC, které vám za nějaký poplatek vyhotoví potřebné materiály pro uznání vzdělání nebo titulu v zahraničí. Může se totiž stát, že vaše vzdělání nebude odpovídat úrovni místního vzdělání; v takovém případě mnohdy stačí doplňkové zkoušky nebo kurzy, vše záleží na konkrétní škole.