Pracovnělékařské prohlídky

Autor: | 10.3.2016

Vstupní lékařská prohlídka by měla zajistit, aby určitou práci nevykonával zaměstnanec, který není zdravotně způsobilý pro výkon konkrétní činnosti. Pracovnělékařská prohlídka je zaměřena na obecné faktory, které ovlivňují zdraví zaměstnance, ale i na účinky, které jsou specifické pro konkrétní pracovní prostředí. Prohlídky se týkají každého, až na pár výjimek.

Zákon o specifických zdravotních službách vzešel v platnost během roku 2012 a jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel se musí řídit pravidly, které jsou s prohlídkami spojeny. Dvojnásobek to platí v případě, že je práce vykonávána v rizikovém prostředí.

Přečtěte si také:

Pracovní úraz a jeho odškodnění

Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci

Jak prodloužit nemocenskou?

Vstupní i výstupní prohlídky

Povinnost absolvovat prohlídku se týká všech zaměstnanců, lépe řečeno všech uchazečů o práci. Každý žadatel by měl dopředu, na žádost budoucího zaměstnavatele, prohlídku absolvovat, aby bylo možné posoudit – před uzavřením pracovní smlouvy, zda je schopen a zdravotně způsobilý vykonávat konkrétní činnost. Je-li uchazeč způsobilý, zaměstnavatel mu může s klidným svědomím nabídnout pracovní smlouvu a další prohlídka připadá v úvahu až za několik let. Opakem vstupní prohlídky je výstupní prohlídka, která je prováděna před ukončením pracovního poměru. Ačkoli se zdá být výstupní prohlídka na první pohled bezcenná, lékař v tomto případě může zjistit, zda nedošlo u zaměstnance ke změně zdravotního stavu následkem pracovní činnosti. Existuje ale mnohem víc druhů pracovnělékařských prohlídek, které by zaměstnanec mohl během života na pokyn zaměstnavatele absolvovat.

vstupní prohlídka – prováděna u osob, které se ucházejí o zaměstnání a je nutná i u zaměstnanců, kteří v jedné firmě mění pracovní pozici s tím, že nová pracovní pozice vyžaduje daleko větší zdravotní nároky

výstupní prohlídka – prováděna před ukončením smlouvy a pracovního poměru a účelem je zjištění, zda nedošlo u zaměstnance ke změně zdravotního stavu – v rámci výkonu práce

následná prohlídka – prováděna i po ukončení pracovního poměru za účelem zjištění případných změn zdravotního stavu pracovníka, ale prováděna je jen v případě, že existuje riziko změn zdravotního stavu

mimořádná prohlídka – prováděna je jen v případě, že mají zaměstnanec nebo zaměstnavatel pocit, že by mohlo dojít ke změnám zdravotního stavu nebo způsobilosti k práci s ohledem na zdraví

periodická prohlídka – jedná se vlastně o takovou preventivní prohlídku, která je prováděna jednou za tři až pět let a slouží k včasnému odhalení zdravotních problémů, které vznikly následkem práce nebo prostředí, ve kterém se zaměstnanec nachází

Kdo prohlídku zaplatí?

Pracovnělékařskou prohlídku platí uchazeč o zaměstnání. Pokud ale později uzavře se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, lze se dohodnout na tom, že budou výdaje za prohlídku dodatečně proplaceny. Ať tak či onak, obě dvě strany se mohou domluvit jinak a zvolit nejvýhodnější řešení.

Pracovnělékařské prohlídky se ovšem netýkají jen uchazečů o zaměstnání, vztahují se i ke stávajícím zaměstnancům, kteří jsou rovněž povinni absolvovat cestu k lékaři. Jedná se o tzv. periodickou prohlídku a interval je stanoven na základě konkrétních zaměstnání nebo věku, například administrativní pracovníci absolvují prohlídku jednou za 6 let a osoby starší padesáti let zase jednou za 4 roky. Pokud jde o pracovníky v administrativě, ti mají před sebou jednu výhodu. Nemusí absolvovat výstupní prohlídku, která je nutná v případě ukončení pracovního poměru a prohlídky mohou být, až na výjimky, zajištěny praktickými lékaři. Ve všech ostatních případech by měl prohlídku zajistit lékař, se kterým se zaměstnavatel smluvně domluvil. Pochopitelně i v tomto případě se lze domluvit jinak, pokud to umožňuje zákon a zaměstnanec si přeje prohlídku u svého praktického lékaře. Ne vždy ale na tyto žádosti může brát zaměstnavatel zřetel, zejména v souvislosti s rizikovým zaměstnáním.

Není doktor jako doktor

V souvislosti s pracovnělékařskými prohlídkami je vhodné postupovat dle pokynů zaměstnavatele. Ačkoli je pro zaměstnance příjemnější navštívit svého praktického lékaře, který je dostatečně obeznámen s jeho zdravotním stavem, ne vždy je tohle řešení považováno za správné a zcela pochopitelně, zaměstnavatel na to nemusí přistoupit. Obvodní lékař totiž, na rozdíl od smluvního lékaře, nezná podrobně veškeré informace o pracovišti a práci zaměstnanců. Smluvní lékař totiž neprovádí jen lékařské prohlídky, ale jeho činnost spočívá i v pravidelném dohledu pracoviště a nad činnostmi, které jsou v místě vykonávány. Je proto schopen vydat objektivní lékařský posudek.

Podmínky jsou stanoveny i pro brigádníky

Podmínky jsou stanoveny i pro ty, kdo vykonávají činnost na dohodu o provedení práce, ale platí jen v některých případech. Celý systém pracovnělékařských prohlídek je navíc spjatý s tzv. kategorizací prací a v rámci této kategorizace je každá pracovní činnost posuzována na základě několika rizikových faktorů, z nichž lze zmínit například hluk, zátěž teplem nebo chladem, biologické činitele a jiné. A to platí i pro brigádníky, prohlídku tedy nemusí absolvovat brigádníci, kteří:

jsou starší 18 let

zaměstnavatel nemá důvodné podezření ke zdravotní nezpůsobilosti brigádníka

součástí práce není činnost, která ohrožuje brigádníka na zdraví

způsobilost k práci nebude upravena jinými právními předpisy (profesionální řidiči, …)

Líbil se vám tento článek? Ohodnoťte jej.

Hodnotit článek (1-nejhorší, 5-nejlepší)

Počet hodnocení: 1 | Průměr hodnocení: 5

Štítky

Komentáře

Zdeněk Evják 9.3. 14:03

reagovat

Chybí zde povinnosti lékaře ,které úkony je povinnen vždy provést při každé vstupní prohlídce

Přidat komentář

Kategorie

Nejčtenější články

Pracovnělékařské prohlídky

Vstupní i výstupní prohlídky

Kdo prohlídku zaplatí?

Není doktor jako doktor

Podmínky jsou stanoveny i pro brigádníky

Štítky

Komentáře

Přidat komentář

7 důvodů, pro které se k vám zákazník bude vždy rád vracet

Proč ne/mít nápis "školím se" na pracovní jmenovce?

V nové práci Vás hodili do vody. Co teď?

Stravenky jako benefit: jak všude je můžeme využít