Spokojenost zaměstnanců je základním faktorem pro dosahování vyšších stanovených cílů a už před mnoha lety odborné studie prokázaly, že spokojení zaměstnanci pracují efektivněji, pečlivěji, mají nižší absenci v zaměstnání a jsou ve své práci daleko produktivnější. Stále více firem se uchyluje k dotazníkům spokojenosti, k průzkumu, který vede ke zkvalitňování pracovního prostředí.
Všichni zaměstnavatelé, ať už jde o orgány veřejné správy, instituce nebo samostatné podnikatelské subjekty, si velmi dobře uvědomují, že spokojenost zaměstnanců patří mezi základní faktory. Měření spokojenosti zaměstnanců je považováno za jeden ze základních nástrojů dnešního moderního způsobu řízení lidských zdrojů.
Ať už je měření spokojenosti zaměstnanců prováděno osobními pohovory nebo tištěnými dotazníky, vždy je naprosto zásadní zpětná vazba. Osobní pohovory se zaměstnanci jsou uplatňovány daleko méně, nejde o zvlášť efektivní a upřímný způsob, jak se o spokojenosti dozvědět. Anonymní dotazníky jsou daleko rozšířenější, protože jsou daleko efektivnější a zaměstnanci se nemusí obávat jakékoli odpovědi na otázky. Průzkumy prokázaly, že zaměstnanci, pokud je měření prováděno anonymně, jsou schopni odpovídat pravdivě a hlavně jsou ochotni se průzkumu zúčastnit ve vysokém počtu. Koneckonců pravdivé a otevřené odpovědi jsou informace, které může zaměstnavatel nadále využít. Nikoli pro prospěch svůj, ale pro prospěch zaměstnanců.
Právě prospěch pro zaměstnavatele je často otázkou, kterou si účastníci průzkumu kladou. Jednak zaměstnanec nemusí se zařazením do měření spokojenosti souhlasit, ale pokud se přeci jen rozhodne do procesu zařadit, musí být hned v úvodu ujištěn, že informace nebudou nijak použity proti němu a to i v případě, že je průzkum zcela anonymní. Výsledky nesmí být použity v neprospěch zaměstnance a každý, kdo se šetření zúčastní, musí být obeznámen se smyslem průzkumu i se základním cílem.
Důkladná příprava ze strany zaměstnavatele
Pro realizaci je naprosto stěžejní důkladná příprava, která nespočívá jen v sestavení různých náhodných otázek. Každý zaměstnavatel by si měl sám ujasnit, co od dotazníku spokojenosti očekává, na co by měl být průzkum zaměřen, odpovědi na jaké otázky by rád získal a v neposlední řadě, na jaké zaměstnance se chce zaměřit primárně. Dotazníky lze totiž sestavovat různými způsoby a lze je přizpůsobit různým pracovním pozicím a skupinám, věku zaměstnanců, vzdělání nebo zařazení do vedoucích pozic. Vzhledem k tomu, že je optimální sestavení dotazníku spokojenosti rozsáhlou a obtížnou záležitostí, zadává se specializovaným firmám, které vytváří na základě požadavků měření spokojenosti přímo na míru.
Spokojenost zaměstnanců si pochopitelně může zaměstnavatel měřit i sám a to na základě různých příruček a metod, které jsou veřejně k dispozici. Často jsou v tomto případě využívány různé individuální projekty, ale nelze počítat s velkou přesností měření spokojenosti.
Odpovědi na otázky musí být pro každého zúčastněného snadno vyjádřitelné a je nutné klást důraz i na zpracování výsledků. Otázky musí být vypracovány v číselném měřítku, formou školního známkování nebo jinou formou bodové škály, aby bylo možné dále vytvořit statistiku a případné porovnání. Každý zaměstnavatel by se současně s rozhodnutím vytvořit průzkum spokojenosti zaměstnanců měl připravit na to, že případné reakce a odpovědi mohou být velmi kritické. Problém nastává hlavně tehdy, když si zaměstnanci pletou spokojenost s vyjádřením zloby, pomluvy svých kolegů nebo dokonce zaměstnavatele. Právě z tohoto důvodu jsou otázky vytvářeny tak, aby nedocházelo k různým omylům, které k ničemu nevedou a pro obě dvě strany jsou tak naprostou ztrátou času.
Komentáře
Přidat komentář