Máte nárok na slíbené prémie, nebo je vše v rukou zaměstnavatele? Rozumný zaměstnavatel si uvědomuje, že nevyplatit slíbené prémie je jednou z nejefektivnějších demotivací, kterým může svého zaměstnance vystavit, ovšem i to se děje. Má pak zaměstnanec vůbec šanci se nějak bránit?
Tato problematika není vůbec jednoduchá, v současnosti se však zdá, že prémie za splnění předem daného úkolu, nebo objemu práce, je opravdu nárokovou složkou mzdy a zaměstnanec má při splnění podmínek (ty jsou uvedeny buď v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě, nebo ve vnitřním předpisu) nárok na stanovené prémie bez ohledu na to, jestli je zaměstnavatel prohlašuje za nárokové, nebo nenárokové. Pokud tedy ve vnitřním předpisu zaměstnavatele stojí, že za prodej 10 rohlíků za měsíc máte nárok na tisíc korun, nestačí, aby si to zaměstnavatel rozmyslel a nic vám nedal. O složitosti problematiky dobře hovoří i to, že takový případ se dostal i k soudu a teprve třetí soud (Nejvyšší) dospěl k závěru, že opravdu zaměstnavatel v takovém případě prémie musí vyplatit.
Trochu jinak je to s odměnami, které jsou založeny na vágním popisu, například: „Odměna přísluší zaměstnanci, který dlouhodobě splňuje zadané úkoly v mimořádné kvalitě a rychlosti.“ Tady je už zcela na zaměstnavateli, kdy a jestli vůbec o přidělení odměny rozhodne. Pravděpodobně už z tohoto rozdílu cítíte, že zatímco opravdová prémie může být pro pracovníka silnou motivací, vágně popsaná odměna má váhu asi takovou, jako když vás šéf poplácá po zádech a řekne vám, že byste si snad i zasloužil přidat.
Nakonec je to hlavně o tom, jestli je na slovo zaměstnavatele spoleh, nebo nikoliv. A zaměstnanci velmi snadno a rychle mohou poznat, s kým mají tu čest, což opačně už tak snadné není. Pokud si myslíte, že vám zaměstnavatel něco odepírá, zkuste si s ním promluvit, abyste věděli, jestli má vaše setrvání v dané firmě budoucnost, nebo zda nebude lepší dát výpověď.
Komentáře
Přidat komentář