Postgraduální studium je doktorské studium navazující na ukončené vysokoškolské vzdělání. Častěji než postgraduální, je užíván termín doktorské studium, které probíhá tři a více let na základě studijního plánu, který může být individuální – záleží na zemi i univerzitě nebo formě studia, kombinované či prezenční, které si vybírá student sám dle svých současných i budoucích možností.
Doktorskému studiu předchází vždy úspěšné ukončení magisterského studia. Studium je zaměřené primárně na výzkum dopředu vybraného a stanoveného vědeckého projektu s tím, že je student během své práce pod dohledem školitele – profesora fakulty. Studium končí odborným vypracováním disertační práce, složením státní doktorského zkoušky a případně rigonózní zkoušky. Absolvuje-li student úspěšně doktorské studium, je oprávněn užívat za jménem titul Ph.D.
Prvním předpokladem pro přijetí je již zmíněné úspěšné ukončení magisterského studia ve stejném nebo alespoň velmi blízkém oboru. Druhým předpokladem je vyplnění a doručení přihlášky – univerzity mají rozdílná data pro ukončení přihlášek, ale zpravidla ji studenti musí podat do začátku května. Během magisterského studia se dokonce studentům – zpravidla těm nejlepším, může stát, že jim profesoři přímo nabídnou pokračovat dále ve studiu postgraduálním. Říká se, že takové nabídky se neodmítají, ale neznamená to, že student nemusí splňovat výše zmíněné předpoklady. V případě, že student uspěje a bude přijat k doktorskému studiu, značně si tak protahuje studentská léta a to až po dobu tří nebo čtyř let.
Současně s přihláškou je vhodné požádat i o stipendium, které je přidělováno k doktorskému studijnímu programu. Ačkoli není stipendium nijak vysoké – většinou jde o částku 5 000 – 6 000,- Kč, hravě pokryje většinu nákladů na život, nájem nebo běžné studijní výdaje. O další finanční prostředky se pak studenti musí postarat sami, buď formou příležitostných brigád, nebo polovičním úvazkem, který není při této formě studia žádnou výjimkou. Podle zkušeností lze soudit, že právě poloviční úvazek je naprosto optimální, protože druhou polovinu úvazku spolkne právě studium, které je poměrně časově náročné, zejména pokud jde o přednášky, které je nutné absolvovat.
Řada studentských výhod
Nejčastěji je s doktorským studiem spojena otázka týkající se zdravotního a sociálního pojištění. Studenti se v tomto případě nemusí obávat, protože po dobu studia za ně platí pojištění stát. Pozor si ale musí dát v onom mezidobí, kdy ukončili magisterské studium a teprve se chystají nastoupit na studium doktorské – období prázdnin. V tomto mezidobí je třeba hlásit zdravotní pojišťovně změny, pojištění si platit buď z vlastní kapsy, nebo ho musí uhradit zaměstnavatel, což ale s nástupem do školy zase končí. Studenti, kteří si platili v této době pojištění sami, mohou následně požádat o vrácení pojistného. Ovšem pozor, veškeré tyto podmínky platí pouze pro studenty do 26 let.
Veškeré studentské výhody, jako jsou například slevy různého typu, lze uplatnit pouze do dovršení 26 let. Poté jsou studenti odkázáni skutečně jen sami na sebe, své stipendium a vedlejší výdělky, které pokryjí vše ostatní. I z tohoto důvodu není doktorské studium snadné dodělat, obrovské množství času spolknou výzkumy, účast na přednáškách, pomoc na fakultách a navíc práce, kterou je nutné mít, pokud studium plně nefinancuje někdo jiný – rodiče apod.
Pravdou je, že kdo se chce jednoho dne uplatnit v akademickém prostředí, je to právě doktorský titul, který je tím pravým odrazovým můstkem. Pokud ale v tomto prostředí pracovat nehodláte, je vám čas strávený nad studiem prakticky k ničemu, protože jako osoba se skvělým titulem nebudete dostatečně dobře finančně ohodnoceni. Stále častěji se navíc absolventi setkávají s odmítnutím, protože zaměstnavatelé nevědí, jak takového uchazeče o práci finančně ocenit. Jednoznačně platí, že doktorské studium je vhodné pro ty, kdo mají ve své budoucnosti jasno.
Komentáře
Přidat komentář