Idea základního sociálního příjmu je jednoduchá – každý občan daného státu by měl dostávat měsíčně určitý finanční obnos „za nic“, respektive za to, že vůbec žije. Nárok by měl každý. K jeho zavedení existuje celá řada důvodů, ale aby se z tohoto fenoménu stala celosvětová věc, musí uplynout ještě hodně vody.
Proč někomu platit jen za to, že existuje? Důvody mohou být různé – některé státy s přebujelým úřednickým aparátem by to mohlo vyjít levněji, protože by najednou odpadla celá agenda s řešením sociálních dávek, nebo jednoduše proto, že zaměstnávat lidi začíná být v mnoha odvětvích zbytečný luxus, takže velký zlý kapitalista už lidi nepotřebuje, což však není důvod k tomu, aby nezaměstnaní třeli bídu s nouzí. Jednoduše, s rostoucí efektivitou a robotizací práce se zvyšuje i riziko masové nezaměstnanosti (spíše je nevyhnutelné), takže by bylo paradoxní, kdyby na materiálně blahobytnou společnost tratili pracovníci, kteří už prostě nejsou potřeba – on i ten velký zlý kapitalista potřebuje, aby obyčejní lidé měli peníze, aby si jeho produkty mohli kupovat.
Základní příjem, tedy jeho idea, je hlavně řešením situace, která by mohla vzniknout (respektive asi nevyhnutelně vznikne) vlivem zvyšující se efektivity nejen výroby, ale už i služeb. V podstatě jde však o přerozdělování v astronomických proporcích, které by si velké společnosti nemusely nechat líbit – alternativou je totiž systém, kde by lidé vykonávali zbytečné práce za minimální peníze, což by z nich prakticky činilo otroky velkých společností. Doufejme tedy, že vlády i velcí hráči budou dostatečně silní a rozumní na to, aby prosadili poněkud důstojnější systém základního příjmu, který dává „nepotřebným“ lidem dostatek financí k důstojnému životu, který bude dále financovat vysoce efektivní průmysl. V tomto stavu navíc lidé mohou bez většího rizika věnovat své úsilí smysluplným kreativním činnostem, které mohou pro společnost znamenat výrazně větší přínos než „otrocká“ práce, která existuje jen proto, aby si lidé svoje peníze „zasloužili“.
Ale jednoduché to nebude
Překážky v zavedení jsou ale taktéž mnohé – již dnešní sociální systém je kritizován z toho, že podporuje chronické lenochy, náš stát není zatím tak bohatý, aby si mohl základní příjem dovolit, a ještě dlouho nebude, navíc se ani odborníci neshodují na tom, zda by nepodmíněný základní příjem nevedl ke stagnaci. S umělou zaměstnaností a klesající hodnotou práce se však v budoucnu bude muset čím dál více bojovat – bude to cestou nepodmíněného základního příjmu?
Komentáře
Přidat komentář