Živnostníci si daně řeší sami a stát pamatuje i na ty, pro které je otravná záležitost. Takovým nabízí paušální výdaje a živnostník tak řeší pouze příjmy, načež v daňovém přiznání a v přehledech pro pojišťovnu a sociálku uvede jako své náklady procentuální část svých příjmů (od 30 % do 80 % podle oboru, ve kterém podniká). Jenže to by nebyl stát, aby takto jednoduchý systém trochu nesabotoval – v roce 2015 tak paušálisté nemohou uplatňovat slevy na děti a manžela/manželku a navíc mohou paušál uplatňovat pouze pro příjmy do 2 milionů korun.
Výhody paušálu jsou nejspíš zřejmé na první pohled – nemusíte si vést zdanitelné výdaje, nemusíte je pak prokazovat kontrole a celkově máte mnohem více klidu na samotnou výdělečnou činnost, místo abyste se museli trápit s čistě finančními operacemi, které spadají pod kontroverzní daňovou optimalizaci. Nevýhodou je pak nově dvoumilionový strop, nemožnost slevy na dítě a nepracující drahou polovičku a v některých případech i vyšší platby daní a na pojištění, to když jsou skutečné náklady výrazně vyšší než ty paušální.
Co dělat, když máte příjmy nad 2 milióny
Musíte začít počítat. Jaké jsou vaše reálné zdanitelné náklady? Pokud máte nárok třeba na 60% paušál, tak si maximálně můžete započítat 1 200 000 Kč jako výdaje – pokud by byly ty reálné výrazně vyšší, pak se vám rozhodně vyplatí přejít na daňovou evidenci. Musíte však pamatovat na to, že to jsou starosti navíc, plus ideálně najmout účetní, což také něco stojí a úsporu na daních to snižuje.
Pokud jsou vaše příjmy například 2 500 000 Kč a vaše reálné náklady kolem 60 %, tak činí rozdíl v daních proti paušálu 45 000 Kč (a další, dohromady ještě větší rozdíl bude v sociálním a zdravotním pojištění), což zřejmě za vedení výdajů opravdu stojí.
Co dělat, když máte manželku/manžela bez příjmu a dítě
Pokud platíte daně, ale váš manžel/vaše manželka nepracuje, v předcházejících letech jste si mohli započítat jeho/její slevu na poplatníka. To jde nadále, ale pouze u vedení skutečných výdajů, paušálisté mají prostě smůlu. To samé platí u daňového bonusu na děti. Kvůli tomu ovšem nemusíte nutně přecházet na paušál! Postačí, když vhodně rozdělíte svůj příjem pomocí institutu spolupracující osoby.
Jak přejít na evidenci skutečných výdajů?
Není to složité, až na jednu výjimku – pokud máte z minulého roku faktury, které vám byly proplaceny až letos, nemůžete je zahrnout do letošního účetnictví, které již vedete dle reálných nákladů. Místo toho musíte podat dodatečné daňové přiznání a aktualizovaný přehled na OSSZ. Zaplatíte tedy nejen za peníze, které vám loni přišly, ale také za ty, které vám přišly až letos, ale faktury byly vystaveny už loni – nemělo by vás to ale příliš trápit, protože u dalšího řádného daňového přiznání už tyto příjmy uvádět nebudete, takže je nezdaníte dvakrát. Jakmile toto vyřešíte, můžete se v klidu věnovat vedení zdanitelných výdajů a těšit se, že vám to uspoří nějaké ty peníze, když už je s tím taková otrava.
Komentáře
Přidat komentář