Přidat nabídku práce
  • Domů
  • Úřady práce
  • Vysoké školy
  • Registrace
  • Přihlásit
  •  

Flek.cz ...nabídka práce

 

Povodně: Práva a povinnosti v rámci zaměstnání

Povodně 2013 práce

Povodně v České republice už naštěstí pomalu opadají, ale i tak si můžeme říct, z jakých důvodů nemusíte do práce či co je povinen dělat zaměstnavatel postižený povodněmi.

Odstraňování škody zaměstnancem na vlastním majetku

Tato situace může nastat ve dvou obměnách – odstraňování následků povodní pouze ve vlastním zájmu a na ochranu svého majetku, nebo odstraňování následků povodní sice na svém majetku, nýbrž ve veřejném zájmu, například hrozí zřícení budovy. V prvním případě může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout neplacené pracovní volno nebo se s ním domluvit na náhradě mzdy, měl by však přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Další možností je, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu později odpracuje. Ve druhém případě má zaměstnanec na neplacené pracovní volno nárok ze zákona, musí ale zaměstnanci tuto skutečnost prokázat. Stejně jako při osobních zájmech je i při veřejných možno se zaměstnavatelem dohodnout náhradu platu.

Dobrovolnictví při povodni

Pokud zaměstnanec pomáhá osobám zasaženým důsledky povodní a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby, je povinen toto zaměstnavateli prokázat. Poté má nárok na neplacené pracovní volno. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele z důvodu výkonu občanské povinnosti. Opět lze dohodnout náhradu mzdy.

Osobní volno zaměstnance k zařízení osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí

Pokud potřebuje zaměstnanec vyřídit nějaké osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti, může mu zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno. Je možné též dohodnout napracování si zameškané pracovní doby, nebo pracovní volno s náhradou mzdy.

Převedení zaměstnance na jinou práci

V případě přerušení práce v důsledku povodní má zaměstnavatel právo zaměstnance převést na jinou práci než uvedenou v pracovní smlouvě, pokud tato práce souvisí s odvracováním následků povodně. Může tak udělat i bez souhlasu zaměstnance, v případě prostoje je jeho souhlas třeba. Samozřejmostí je přihlédnutí zaměstnavatele ke zdravotnímu stavu zaměstnance a k jeho schopnostem. Za vykonávání této práce mu náleží mzda odpovídající vykonávané práci s minimální hodnotou jeho průměrné mzdy.

Přerušení práce

Nemůže-li zaměstnanec kvůli povodním konat práci dle pracovní smlouvy a není-li přidělen k náhradní práci, má nárok na 60% průměrného výdělku. Je možné stanovit náhradu vyšší, maximální hodnotou je však výše průměrného výdělku.

Pozastavená dodávka surovin, subdodávek, energie apod. zaměstnavateli

Když zaměstnavatel není poškozen povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku nedodání surovin apod., přísluší zaměstnanci náhrada mzdy v minimální výši 80% průměrného výdělku. Pomocí smlouvy lze tuto částku upravit až do výše průměrného výdělku.

Jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele

Další překážkou nezahrnující přímé důsledky živelní události je například to, pokud se osoba přidělující a organizující práci nedostaví na pracoviště, a v důsledku toho nemohou zaměstnavatelé práci vykonávat. V takovém případě mají zaměstnanci nárok na mzdu v plné výši jejich průměrného výdělku.

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění MHD kvůli povodním

Jestliže se zaměstnanec nemůže dostavit do zaměstnání v důsledku přerušení provozu MHD nebo dorazí-li později z důvodu jejich zpoždění, poskytne mu zaměstnavatel na nezbytně dlouhou dobu pracovní volno bez náhrady mzdy, ovšem pouze v případě, že se zaměstnanec nemohl dostavit na pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Opět je možno zameškanou dobu napracovat nebo se se souhlasem obou stran domluvit na náhradě mzdy zaměstnanci. V případě neoprávněného vymlouvání se na špatnou dopravní situaci v době povodní může zaměstnanci hrozit i výpověď.

Čerpání dovolené v době povodní

Nemá-li zaměstnanec dle zákona nárok na neplacené pracovní volno k odstraňování následků povodní, může požádat zaměstnavatele o určení nástupu dovolené. Pokud tomu nebrání vážné pracovní důvody ze strany zaměstnavatele, měl by zaměstnavatel této žádosti vyhovět. Chce-li dovolenou poskytnout sám zaměstnavatel, měl by určení čerpání dovolené oznamovat minimálně 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Po dohodě s odbory může zaměstnavatel určit hromadné čerpání dovolené, nejdéle však dva týdny.

Nevyplácení mezd zaměstnavatelem

Když zaměstnavatel zaměstnancům nevyplácí mzdu v důsledku povodní, může se zaměstnanec obrátit na příslušnou pobočku Úřadu práce, který mu poradí s dalším postupem. Dále má zaměstnanec právo okamžitě zrušit poměr, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo její náhradu do 15 dnů od uplynutí období její splatnosti.

Zrušení existence zaměstnavatele

V případě ukončení činnosti zaměstnavatele v důsledku povodní se postupuje stejným způsobem jako při ukončení činnosti z jiného důvodu s jedinou výjimkou – zaměstnavatel má právo podat výpověď všem zaměstnancům – i těm v pracovní neschopnosti, zaměstnankyním na mateřské dovolené, zaměstnankyním a zaměstnancům na rodičovské dovolené. Uzavřít pracovní poměr lze též dohodou o skončení pracovního poměru.

Využití uchazečů o zaměstnání

V rámci odklízení škod po povodni lze jako pracovní sílu využít uchazeče o zaměstnání. Odmítnutí nabídnuté práce týkající se veřejně prospěšných prací znamená vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Je možný vznik krátkodobých pracovních pozic nejvýše na tři měsíce, nabídku na tuto krátkodobou pracovní pozici může uchazeč o zaměstnání odmítnout.

 

Další praktické rady můžete získat také v příručce MPSV.

Autor: Alžběta Vybíralová   |   Publikováno: 10.6.2013   |   Zobrazeno: 2037x

Komentáře

roman10.06 13:18

dobry den mel bych zajem o pomoc s povodnemi koho mam kontaktovat dekuju

Napsat vzkaz

Jméno:
E-mail:
Vzkaz:
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)