Podle posledních studií jsou v zaměstnání nejvíce stresováni obyvatelé Turecka a nejméně obyvatelé Dánska. Česká republika se umístila v průměru, Češi jsou v práci stresováni ze zhruba čtyřiceti procent. Zvládat každodenní pracovní nápor není pro nikoho snadné, bez ohledu na národnost. Co je největším stresovým faktorem, jak se stresu účinně bránit nebo jaký může mít vliv na zdraví člověka?
Každý zaměstnanec na sebe bere dvojnásobek pracovního stresu pokud firma propouští a není si tak jistý svým místem, ubývá zaměstnanců a jeden člověk dělá práci za dva a nadřízení navíc očekávají stále skvělé pracovní výkony a plné pracovní nasazení. Naučit se ovládat stres a konkrétní stresové situace není snadné, ale lze se to s pomocí různých triků naučit.
Mezilidské vztahy
Mezilidské vztahy jsou považovány za největší spouštěč stresu, dvojnásobek to platí pro ty, kdo jsou během dne vystaveni jednání s lidmi – klienti, nadřízení, kolegové nebo podřízení. Jsou pochopitelně situace, které jsou pro lidi stresující méně a více. Nejvíce jsou dle průzkumů stresováni ti, kdo jsou nuceni komunikovat se svými kolegy nebo nadřízenými, ale nejsou respektováni, v kolektivu jsou neoblíbení nebo v jejich případě dochází k častým výměnám názorů a hádkám na pracovišti. Nezanedbatelným stresovým faktorem mohou být i samotní kolegové, kteří například vykonávají stejnou práci, ale nejsou schopni spolupracovat nebo se na práci dohodnout. Takto by se dalo pokračovat donekonečna, až by se dalo dojít k dalším nejvíce stresovým situacím a faktorům v zaměstnání. Na druhém místě se umístilo nepřiměřené pracovní zatížení, dále nedostatečné finanční ohodnocení a nakonec nejistota v zaměstnání nebo nedostatečná komunikace na pracovišti, zejména s řídícími pracovníky.
Určitá míra stresu nebo napětí na pracovišti je podle všeho zdravá, ale pokud je stále v únosné míře. Jakmile se začnete ráno budit s hrůznými pocity, že už zase musíte do práce nebo se vyloženě hrozíte toho, co se zase v práci stane, jste na nejbližší cestě ke zdravotním potížím nebo dokonce úplnému psychickému zhroucení. Někdo má tu odvahu a dá v takové práci výpověď, jiní jsou na svou práci vázáni, nemohou si dovolit být bez práce a snaží se čas strávený na pracovišti nějak „přežít“. Ve druhém případě se musí naučit zvládat stres, aby se vyhnuli nejhoršímu.
Naučte se zhluboka dýchat, myslete pozitivně, dávejte si malé cíle nebo změňte životní styl. To všechno jsou rady, které jistě dostáváte den co den, abyste se naučili zvládat stres. Každý uplatňuje jiné metody a odborníci tvrdí, že vůbec nejlepším způsobem, jak se bránit stresu v zaměstnání, je naučit se dvě základní věci. Změnit myšlení a naučit se říkat ostatním kolegům ne. Pokud zrovna na něčem pracujete, usilovně se soustředíte a neustále vás někdo ruší, klidně ho odbijte tím, že to uděláte později, až na to budete mít čas. Pokud jde o změnu myšlení, v žádném případě byste si neměli říkat, že to nějak přežijete nebo že musíte situaci brát takovou, jaká je. Buď změňte přístup k práci a kolegům nebo se rychle poohlédněte po novém zaměstnání. Pokud byste se stresu vystavovali opakovaně a až příliš často, neminou vás zdravotní problémy, které už nebudete mít možnost přehlédnout.
Stres není zátěž jen pro mozek
Zdraví má každý jen jedno a proto je třeba si ho náležitě cenit. Stres opravdu není zátěží jen po psychické stránce, výrazně se odráží i na fyzickém zdraví a může mít fatální následky. Zatímco dlouhodobý stres může člověka výrazně ohrozit, krátkodobý stres pro něj může být přínosem, i když to tak možná na první pohled nevypadá – podporuje tvořivost a žene ke stále lepším výkonům. Lékaři rozdělují reakce lidského organismu na stres do tří základních fází – poplachová, fáze rezistence a nakonec fáze naprostého vyčerpání. Během první fáze se v lidském těle odehrává klasický cyklus – pocení, vysoký srdeční tep nebo zvýšení krevního tlaku. Pokud však organismus přejde do druhé fáze, kdy se mohou začít objevovat žaludeční vředy, poškození imunity nebo kardiovaskulární onemocnění, je nutné navštívit odborníka – psychologa. Hranice mezi druhou a třetí fází, kdy může dojít k úplnému nervovému zhroucení, je totiž velmi tenká.
Komentáře
Přidat komentář